Proč používat přírodní kosmetiku?

Shrnout by se to dalo velmi jednoduše: vždy, když se navracíme k přírodě a tomu, co je pro naše tělo nejpřirozenější, je to ta nejlepší cesta ke spokojenosti a ke zdraví. Tohle by vám však asi nestačilo k tomu, abyste se zamysleli nad tím, jaké produkty používáte, a asi byste ani žádné změny k lepšímu neučinili. Podle mě je důležité chápat souvislosti, proto vám v dnešním článku celou problematiku osvětlím. Nebojte, laicky, srozumitelně a prakticky. Tak, abyste pochopili, proč svou kosmetickou taštičku či skříňku s drogérií projít a protřídit. 

Proč řešit kosmetiku

Jako první otázka, která vám asi vyvstane na mysl je, proč bychom měli řešit to, jakou kosmetiku používáme. Důvod je velmi jednoduchý a logický. Naše kůže je plochou největší orgán našeho těla a je neustále v kontaktu s okolním prostředím. Právě v pokožce máme spoustu receptorů (doteku, bolesti, receptory na chlad,..) a látek, které reagují na světlo, které na naši kůži dopadá a podobně. Stejně tak má naše kůže spoustu pórů, které my okem nevidíme, ale jsou to právě ony, skrze které kůže dýchá, vylučuje pot a odpadní látky, ale skrze ně také látky do těla přijímá. 

Do našeho těla se skrze pokožku tedy dostávají látky ze:

• vzduchu
• vody
• půdy
• oblečení
• čistících prostředků, drogerie a kosmetiky,..

My můžeme svým konáním a volbami ovlivnit, zda budou tyto látky našemu zdraví nezávadné, nebo naopak zdraví škodlivé. No a když se podíváme na složení klasického kosmetického výrobku, jednoduše nám dojde, že to asi nic zdravého nebude. Nic moc se z etikety nedozvíme, protože ve složení je napsána spousta cizích názvů, které téměř nejdou vyslovit. Jedná se skoro se 100% jistotou o látky umělé, chemické a vyrobené v laboratoři. 

Množství kosmetických produktů

Položme si také otázku. Je opravdu potřeba mít tolik produktů na péči o sebe? Opravdu potřebujeme 2 krémy na každou část našeho těla? Neumí se snad naše pokožka sama čistit, hydratovat, udržovat v kondici? Samozřejmě, že umí.

Spoustu zdravotních problémů, zejména s ekzémem, akné, maštěním, vysušováním či stárnutím, si zlepšíme už jen tím, že zredukujeme množství kosmetických přípravků, které používáme. Dalším krokem je jejich výměna za vhodnější alternativy. Ingredience obsažené v kosmetice nejsou jediným úskalím, ale je jím také jejich balení.¹ Čím více produktů kupujeme, tím více plastu se musí vyprodukovat. Výrobci certifikované přírodní kosmetiky berou ohled i na tuto oblast a regulují také bezpečnou výrobu a používání obalů na dané produkty. Chemikálie z plastu se následně uvolňují i do obsahu produktu, který my používáme.

Kvalita a složení

Kvalita a složení, to je potřeba sledovat a řešit nejen u potravin, které konzumujeme (působí na naše tělo zevnitř), ale také u kosmetických produktů (působí na naše tělo nejprve zvenčí, poté se dostávají dovnitř). Konkrétním látkám, kterým bychom se v kosmetice měli vyhnout, se budeme věnovat již brzy v dalším článku. Dnes je potřeba, abychom pochopili, proč to vůbec máme řešit.

Přírodní vs. konvenční kosmetika

Na trhu je spousta produktů, ze kterých si můžeme vybírat. Nejvíce je však těch konvenčních, zdraví škodlivých produktů, které mají za účel jediné: finanční zisk. Jsou vyráběny masově, nedbá se na kvalitu ani složení. Často jsou v ní používány látky, které jsou v některých státech dokonce zakázány, protože se prokázalo, že jsou zdraví škodlivé. Výrobci si však dokáží najít cesty, jak různé věci obejít. Je to zejména použitím jejich „bezpečného množství“ – více si k tomu řekneme níže.

Konvenční kosmetika obsahuje původně přírodní látky, které jsou chemicky upraveny a postrádají tedy svůj cenný potenciál i živiny. Dále se do kosmetiky přidávají látky čistě chemické, tedy ty, které vznikly přímo v laboratoři. Jedná se nejčastěji o různé konzervanty, parabeny, silikony, ropné složky, umělé vůně atp. Umělé a chemické látky nejsou pro naše tělo využitelné a pouze zatěžují náš organismus a především detoxikační ústrojí. Naopak přírodní kosmetika využívá potenciál rostlin a přírody obecně. V přírodě totiž nalezneme spoustu rostlin a látek, které dokáží zpomalit stárnutí, podpoří uzdravení poškozené pokožky (popáleniny, odřeniny,..), pomohou nám s léčením kožních problémů (akné, ekzém, vyrážky, alergické reakce,...) atd.

Pokud začneme používat přírodní kosmetiku, radikálně tím snížíme příjem toxinů, který je už tak v dnešní době obrovský. 

• Globálně nás trápí znečištěný vzduch
• Voda, která obsahuje mikroplasty², kovy, zbytky léčiv, hormonálních antikoncepcí,...
• Potraviny, které konzumujeme jsou často pěstovány na chudé půdě, takže jsou stříkány chemikáliemi a jsou geneticky upravovány v laboratoři 
• Živočišné produkty, které máme ve svém jídelníčku, pochází z konvenčních velkochovů, kde jsou zvířata naprosto odstřihnuta od volného žití, světla, trávy – přirozeného prostředí, a naopak jsou vystavena velkému množství stresu. Velmi často jsou jim podávána nekvalitní krmiva, léčiva, antibiotika a hormony. To vše se akumuluje v jejich mase a orgánech a to my potom konzumujeme. 

Takže podtrženo, sečteno, příjem toxinů v dnešní době je opravdu nemalý. A schopnost našeho organismu je odfiltrovat se také snižuje. Teď otázka na každého z nás. Chceme si tuto toxicitu ještě zvyšovat tím, že používáme nevhodnou kosmetiku? Já doufám, že vaše odpověď zní ne. 

Dopady používání konvenční kosmetiky na naše zdraví

Jak už jsme si řekli výše, umělé a chemické látky z běžných kosmetických výrobků nejsou pro naše tělo prospěšné. Teď se podíváme na to proč. 

Největším úskalím je, že spousta chemických látek je v kosmetice povolena, jsou také stanovena jejich bezpečná množství, a proto se zdají být neškodlivé. Avšak, co si spousta z nás neuvědomuje je, že když používáme více přípravků, tyto bezpečné hranice látek se sčítají, nahromadí a lehce začnou škodit.³ Neměli bychom se tedy spoléhat na to, že jistá hranice určité látky je ještě v pořádku, protože nikdy nikdo není schopen říct, jaké množství je škodlivé právě pro nás a opravdu s jakým množstvím daných látek přijdeme do kontaktu. Výzkumy také často sledují jen krátkodobé dopady a vedlejší účinky látek, je však potřeba podívat se na to především z dlouhodobého hlediska. Málokdo však testuje, zda je pro nás bezpečný produkt při jeho používání po dobu 3, 5 nebo 10 let.

Ničení buněk

Všechny naše buňky mají na svém povrchu nemalé množství různých receptorů, na které se neustále vážou nějaké látky. Díky tomu, že se na receptor buňky naváže jistá látka, předá buňce informaci a pokyny, jak se má chovat a jak má pracovat. Chemické látky okupují buněčné receptory a na buňku se tedy poté nemohou navázat jiné látky. Tímto způsobem dochází k tomu, že buňka neví, co má dělat, neplní svou práci a mění se na buňku patogenní. V těle se postupně hromadí tyto nefunkční buňky a přibývá jích více a více na úkor těch zdravých a funkčních. Takto začíná stárnutí, vznik zdravotních problémů, alergií, rakoviny a tak dále.

Hormonální disruptory

Spousta látek v kosmetice napodobuje tělu vlastní hormony, to znamená, že látky z kosmetiky předstírají, že jsou naše vlastní hormony a začnou se vázat na buňky a vytlačovat naše hormony.^4,5 Časem dojde k tomu, že naše tělo přestane tvořit hormony (pak vzniká například snížená činnost štítné žlázy – hypotyreóza), nebo začne tvořit nadmíru hormonů (dochází k hypertyreóze – zvýšená činnost štítné žlázy). 

Dále jsou velkou problematikou látky zvané xenoestrogeny⁶.To jsou látky obsažené v kosmetice a hojně také v plastových výrobcích, které se v těle chovají jako náš hormon estrogen.⁷ U žen je to problém v souvislosti s cyklem. Při nadmíře xenoestrogenů může docházet k tomu, že ženské tělo nebude tvořit dostatek svého estrogenu, naruší se její menstruační cyklus, mohou vznikat cysty, záněty, dochází k nepravidelné, silné a velmi bolestivé menstruaci. Stejně tak je narušena ovulace ženy a dochází ke snižování její plodnosti. U mužů dělají xenoestrogeny také paseku, protože narušují poměr test0steronu vůči estrogenu. Mužům tedy hrozí snížené libido, snížená tvorba spermií a úroveň jejich kvality i životnosti, neplodnost a přesun více do role ženské – laicky řečeno: muž se začíná dostávat více do ženské energie. To je způsobeno právě rapidním poklesem hlavního "mužského" hormonu test0steronu a nadměrným zvýšením množství "ženského" hormonu estrogenu. 

Toxická zátěž

Umělé a toxické látky z kosmetiky jsou pro naše tělo nevyužitelné, a proto se poté ukládají do orgánů a podkožního tuku. Takto se nám časem jejich množství v těle zvyšuje, dochází tedy k celkovému zvyšování toxicity těla a jednotlivé orgány snižují svou funkčnost.⁸ Právě to je důsledkem selhávání základních tělesných systémů, tělo se zkrátka nestíhá se všemi škodlivinami vypořádat, takže se snižuje i detoxikační kapacita jater.⁹ Nárůst toxicity a pokles schopnosti těla pracovat optimálně je dokonalým prostředím pro vznik nemocí.

Kosmetické přípravky, např. deodoranty, velmi často obsahují hliník, který mimo jiné ucpává naši pokožku, která poté nemůže dýchat a vylučovat škodliviny skrze pot ven. Dále je v kosmetice také značné množství jiných kovů, které zvyšují celkovou toxicitu těla, ale také mohou ovlivňovat to, jaké záření naše tělo přijímá či odráží. To znamená, že pokud jsme vystaveni nějaké radiaci, naše tělo ji více přitahuje právě díky vodivosti kovů. Nebo naopak v případě hliníku naše tělo odráží UV světlo, které my však potřebujeme na správnou regulaci hormonů.¹⁰ Je nutné zmínit, že nějaké množství určitých kovů naše tělo potřebuje, avšak buďte si jistí, že si jejich hladiny velmi pečlivě reguluje. Problém nastává, pokud tyto kovy přijímáme nadměrně a z nepřirozených zdrojů, než je například naše strava. Jakmile je toxická zátěž těla už moc vysoká, naše imunitní buňky s nově příchozími patogeny nestíhají bojovat a může to dojít do bodu, kdy se imunita obrátí proti tělu vlastním buňkám a rozvine se autoimunitní onemocnění.

Narušení kožního mikrobiomu 

Mikrobiom máme po celém našem těle. Nejvíce je známý ten střevní a kožní, ale dále máme také ústní, vaginální, nebo třeba i vlasový. Náš kožní mikrobiom ihned reaguje se vším, s čím přijde naše pokožka do styku. Stav našeho mikrobiomu je zásadní pro naše zdraví, protože udržuje patogenní bakterie na uzdě a vytváří takzvaný mikrobiální biofilm, který zabraňuje průniku škodlivin do těla. Pokud používáme kosmetiku plnou chemických látek, tento přírodní biofilm si narušujeme a tyto škodlivé látky se dostávají do těla snadněji.¹¹

Dopady na nervovou soustavu

Zvýšená toxicita těla má dopad na chod naší nervové soustavy. Škodlivé látky se velmi lehce váží na mozkové buňky a snižují tedy funkčnost mozku. Dále se to propojuje s narušením hormonální soustavy a tím vším poté vytváříme vhodnější prostředí pro vznik autismu, Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby⁸, dyslexie a tak dále. Je dokázáno, že zvýšená toxicita dětí zabraňuje vývoji jejich mozku, děti jsou potom opožděné ve svém vývoji a trpí na různá autoimunitní onemocnění. Toxická zátěž je u dětí zvýšená i díky nahromadění toxinů v těle matky – skrze početí potomka dostává tělo příležitost se od těchto toxinů očistit, uloží je tedy do plodu.⁸ Zmíním zde také znovu hliník, který se velmi snadno usazuje v tkáni mozku a brání tak jeho optimálnímu fungování.^14,15

Negativní dopad na ekosystém

Toxické látky, jež jsou v kosmetice použity, se dále dostávají do vod a tím ničí náš ekosystém.³ Konkrétně si to můžeme představit takto: namažeme se opalovacím krémem, nebo se umýváme ve sprše a všechny tyto chemikálie odchází pryč. Bohužel není možné vše z vody vyčistit, a tak se látky ve vodě a v přírodě kumulují. Z této vody žijí také jiní živočichové a rostliny a chemikálie se tedy dostávají i do nich. Koloběh se uzavírá a nikdy nekončí, protože my tyto „zanesené“ rostliny i zvířata konzumujeme. Zároveň je i produkce těchto kosmetických výrobků velmi nepříznivá pro přírodu. Během procesu výroby vzniká velké množství odpadu a chemikálie se vypouští rovnou do přírody. Produkce přírodní kosmetiky je přívětivější pro přírodu i společnost: šetří energie, minimalizuje vznik odpadu a vypouštění chemických látek do okolního prostředí.³ Dalším bodem můžou být látky uvolňované např. z parfémů a jiných vůní – uvolňují se do vzduchu a my je dýcháme také.¹

Slovo na závěr

Já myslím, že pro dnes už by to stačilo. Výstrah jsme si představili až až. Příjem toxinů z kosmetiky opravdu není něco, co potřebujeme a čemu bychom se měli dobrovolně vystavovat. Trápí vás už dlouhodobě různé zdravotní problémy (kožní, hormonální, trávicí, nebo i autoimunitní), ale stále používáte klasickou kosmetiku? No, možná je na čase zlepšit i tuto oblast životního stylu. Pevně věřím, že vás tento článek přivede k zamyšlení a ještě lépe k akčním krokům.

Michaela Majerová

₁ https://kitenest.co.uk/blogs/news/how-do-cosmetics-impact-the-environment

₂ Bilal, M.; Mehmood, S.; Iqbal, H.M.N. The Beast of Beauty: Environmental and Health Concerns of Toxic Components in Cosmetics. Cosmetics 2020

₃ https://efectocolibri.com/bad-for-your-skin-and-the-planet-conventional-cosmetics/

₄ Bilal, M.; Mehmood, S.; Iqbal, H.M.N. The Beast of Beauty: Environmental and Health Concerns of Toxic Components in Cosmetics. Cosmetics 2020

₅ NICOLOPOULOU-STAMATI, Polyxeni, Luc HENS a Annie J. SASCO. Cosmetics as endocrine disruptors: are they a health risk?. Reviews in Endocrine and Metabolic Disorders 2015

₆Kucińska M, Murias M. [Cosmetics as source of xenoestrogens exposure]. Przeglad Lekarski. 2013

₇ https://www.healthygoods.com/about-xenoestrogens

₈ https://www.ecofarmingdaily.com/interview-natasha-campbell-mcbride-on-gut-health/

₉https://bio.libretexts.org/Bookshelves/Microbiology/Book%3A_Microbiology_(Boundless)/13%3A_Antimicrobial_Drugs/13.4%3A_Interactions_Between_Drug_and_Host/13.4A%3A_Organ_Toxicity

₁₀ LACHKÝ, Jaroslav. Hliník a hliníkové fólie pri varení. 2021

₁₁ MORELL, Sally Fallon. Skin deep. 2010

₁₂ KLOTZ, Katrin, Wobbeke WEISTENHÖFER, Frauke NEFF, Andrea HARTWIG, Christoph VAN THRIEL a Hans DREXLER. The Health Effects of Aluminum Exposure. Deutsches Ärzteblatt international [online]. 2017.

₁₃ SKALNY, Anatoly V., Michael ASCHNER, Yueming JIANG, Yordanka G. GLUHCHEVA, Yousef TIZABI, Ryszard LOBINSKI a Alexey A. TINKOV. Molecular mechanisms of aluminum neurotoxicity: Update on adverse effects and therapeutic strategies. In: Neurotoxicity of Metals: Old Issues and New Developments. 2021