Pokud se zajímáte o zdravou výživu, pravděpodobně již víte, že je nejdůležitější svůj jídelníček skládat primárně z celistvých a přirozených potravin. Tyto potraviny, jako je např. maso, ryby, vejce, vnitřnosti, vajíčka, mléčné produkty, zelenina, ovoce, ořechy či semínka, jsou základními zdroji živin, které naše tělo potřebuje ke svému fungování. Každé tělo má své individuální potřeby - zkrátka každý z nás potřebuje jiné množství energie, živin jako jsou tuky či bílkoviny, vitamínů a minerálů. Avšak jedno máme všichni společné - potřebujeme tyto potřeby těla naplňovat. Pokud je naše tělo v deficitu a nedostává pravidelně svou potřebnou dávku živin, pomalu a jistě se tento deficit začne projevovat na jeho (ne)fungování. Začíná to nedostatkem energie, častou únavou, horší náladou, častějším nachlazením a pokračuje to dále k vážnějším zdravotním problémům.
Na scénu však přichází „problém“ - ty celistvé a přirozené potraviny již dnes nejsou tím, čím bývaly dříve. V minulosti byly potraviny opravdu plné těch všech cenných látek, kterými se pyšní tabulky na internetu. Potraviny přirozeně obsahovaly velké množství minerálů, vitamínů a antioxidantů. Bílkoviny z masa či ryb měly mnohem vyšší kvalitu stejně jako vhodný poměr mastných kyselin.
Co je příčinou snížené kvality potravin v dnešní době?
1.) Kvantita > kvalita produkce
V naší společnosti se bohužel jede více na kvantitu než na kvalitu. Cílem je vyprodukovat co nejvíce a jak tomu už bývá, v tomto případě je žádané snížit produkční náklady, aby i konečný výnos byl co nejvyšší. Když producenti sníží vstupní kvalitu surovin - např. krmivo pro zvířata, rapidně se sníží také výstupní kvalita - kvalita masa, které si my potom dáme doma na večeři.
2.) Kvalita „vstupního materiálu“
Kvalita rostlinných potravin - tedy zeleniny, ovoce, bylinek či třeba obilovin a luštěnin, je ovlivněná prostředím, ve kterém tyto rostliny rostou. Půda je dnes z většiny vyčerpána a již neobsahuje přirozeně dostatek minerálů a živin pro lepší a kvalitnější růst rostlin. Půda je chudá na živiny, tedy i to, co v ní vyroste nemůže být živinami nabité. Stejně tak, co se trávou krmí, nemůže být zcela vyživené - např. zvířata pasoucí se na loukách. Jakmile konzumuje potraviny deficitní na živiny, i my se do tohoto deficitu dostáváme.
Snížená kvalita a výživnost půdy má být kompenzována používáním postřiků a hnojiv, které mimo jiné mají rostlinu chránit před škůdci, viry a plísněmi. Pokud se nejedná o pečlivě hlídané certifikované zemědělství, je jisté, že tyto používané produkty obsahují chemické látky, které jsou toxické nejen pro životní prostředí, ale také pro naše zdraví.2 Do těla tak přijímáme na živiny chudé potraviny a navíc ještě zatížené různými toxiny, které zvyšují nároky na detoxikaci, působí jako endokrinní disruptory, ukládají se v tukové tkáni, zahlcují naše tělo a působí karcinogenně.3
.jpg)
Aby rostlina správně rostla, potřebuje mimo zeminu také vodu a vzduch. A hádejte co? I tyto zdroje již nejsou co bývaly. Vzduch je plný toxinů, které vypouští např. továrny, průmyslová centra, nebo dopravní prostředky. Podzemní vody jsou zase zatížené zbytky léčiv, antibiotik, chemických látek používaných v průmyslu, těžkých kovů, mikroplastů a dalších. Tyto látky narušují růst rostliny, ale také se v nich akumulují.
3.) Přirozené podmínky
To, v jakých podmínkách zvíře žije, ovlivňuje nejen kvalitu jeho života, ale také masa, které z něj poté konzumujeme. Pokud jsou zvířata mimo své přirozené prostředí (jsou zavřené v halách, na malém prostoru, krmeny nevhodným krmivem,..), mění se např. složení tuků, které v jejich mase najdeme. Klesá množství protizánětlivých omega 3 nenasycených mastných kyselin a roste podíl prozánětlivých omega 6 mastných kyselin.4,5
U vajec od slepic z volného chovu, které se pasou na trávě s přirozenou potravou a pod sluncem, můžeme pozorovat např. i vyšší obsah vitamínu D.6,7 Zvířata by vždy měla být ideálně v chovu, kde se mohou volně pohybovat, tráví čas venku, pasou se na trávě a jsou vystavené slunečnímu záření.
4.) Genetická modifikace
Názornou ukázkou může být např. moderní pšenice, která má již změněný genetický materiál tak, aby rostla rychleji a ve větším množství (protože větší produkce = větší zisk). Zároveň ale obsahuje méně živin a více látek, které narušují zdraví našeho střeva a přispívají např. k syndromu propustného střeva (tzv. syndrom leaky gut).8,9
5.) Dostupnost
Podstatným činitelem toho, jakou kvalitu do sebe skrze výživu přijímáme, je také marketing a dostupnost potravin v obchodech. Někdy může být těžší najít kvalitní potraviny plné živin - do regálů obchodů jsou totiž tlačeny zejména produkty potravinářského průmyslu - zpracované potraviny a polotovary. Často nás může „odradit“ také vyšší cena, kterou kvalitní výrobky nesou. Avšak i tam v dnešní době máme spoustu možností a již je možné si obstarat kvalitní potraviny jak ve velkých městech, tak i na vesnicích. Zeptejte se sousedů, vyhledejte nejbližší farmy, nebo začněte hospodařit doma sami.
K zamyšlení na závěr
Kvalita a kvantita na vašem talíři: pokud jste někdy měli jídlo připravené opravdu z kvalitních surovin, dost možná jste si všimli, že je vám po něm lépe, jste více najedení a možná vám jídla stačilo i méně. Je to právě obsahem živin. Představte si, že máme v těle několik pohárů - jeden jako potřeba bílkovin, druhý jako potřeba vitamínů rozpustných v tucích, třetí jako potřeba omega 3 mastných kyselin a tak dále. Všechny tyto pohárky potřebujeme skrze výživu naplňovat. Pokud však konzumujeme na živiny chudé potraviny, větší a větší množství jídla nám úplně nepomůže (i náš žaludek má nějakou kapacitu, pozor na to!). Řešením a kompromisem i s ohledem na naše trávení je konzumace menšího objemu, ale za to větší konzumace potravin, jež jsou živinami více nabité. Volte proto například BIO potraviny,
Michaela Majerová
Zdroje:
₂ Costas-Ferreira C, Durán R, Faro LRF. Toxic Effects of Glyphosate on the Nervous System: A Systematic Review. Int J Mol Sci. 2022
₃ Nicolopoulou-Stamati P, Maipas S, Kotampasi C, Stamatis P, Hens L. Chemical Pesticides and Human Health: The Urgent Need for a New Concept in Agriculture. Front Public Health. 2016
₄ Średnicka-Tober D, Barański M, Seal C, Sanderson R, Benbrook C, Steinshamn H, Gromadzka-Ostrowska J, Rembiałkowska E, Skwarło-Sońta K, Eyre M, Cozzi G, Krogh Larsen M, Jordon T, Niggli U, Sakowski T, Calder PC, Burdge GC, Sotiraki S, Stefanakis A, Yolcu H, Stergiadis S, Chatzidimitriou E, Butler G, Stewart G, Leifert C. Composition differences between organic and conventional meat: a systematic literature review and meta-analysis. Br J Nutr. 2016
₅ Daley CA, Abbott A, Doyle PS, Nader GA, Larson S. A review of fatty acid profiles and antioxidant content in grass-fed and grain-fed beef. Nutr J. 2010
₆ Kühn J, Schutkowski A, Kluge H, Hirche F, Stangl GI. Free-range farming: a natural alternative to produce vitamin D-enriched eggs. Nutrition. 2014
₇ Karsten, H., Patterson, P., Stout, R., & Crews, G. (2010). Vitamins A, E and fatty acid composition of the eggs of caged hens and pastured hens. Renewable Agriculture and Food Systems. 2010
₈ Hollon J, Puppa EL, Greenwald B, Goldberg E, Guerrerio A, Fasano A. Effect of gliadin on permeability of intestinal biopsy explants from celiac disease patients and patients with non-celiac gluten sensitivity. Nutrients. 2015
₉ Drago S, El Asmar R, Di Pierro M, Grazia Clemente M, Tripathi A, Sapone A, Thakar M, Iacono G, Carroccio A, D'Agate C, Not T, Zampini L, Catassi C, Fasano A. Gliadin, zonulin and gut permeability: Effects on celiac and non-celiac intestinal mucosa and intestinal cell lines. Scand J Gastroenterol. 2006
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět na mail korektura@brainmarket.cz. Děkujeme!