Patrně si nelze nevšimnout rostoucího zájmu o vůně nejrůznějšího typu. Vůně máme v šuplících, ve skříni, na záchodě, v obýváku, zkrátka všude. Nicméně to, co dýcháme, je stejně důležité jako to, co konzumujeme. V dnešním článku se zaměříme na několik typických vůní, které by se patrně našly v každé domácnosti a trošku si rozebereme jejich složení. V mnoha případech totiž neobsahují to, co bychom měli denně dýchat.
Proč chceme, aby nám vše vonělo? A proč nám vůně evokují vzpomínky?
Lidský čich se na různé vůně adaptuje již od pradávna. Je to jeden ze smyslů, který nás provází celou evolucí a i dnes nepochybně vnímáme důležitost čichu. Čicháme k jídlu a když vcházíme do nového prostředí, například na návštěvě, je vůně to první, co vnímáme. Když jsme v prostředí, kde nám to voní, cítíme se hned lépe. Čich a vůně nebo pachy hrají taktéž roli v našich vzpomínkách. Asi každému se nám někdy stalo, že jsme ucítili něčí parfém nebo vůni, kterou jste měli spojenou s konkrétním člověkem, místem či situací. Bezprostředně s tím se nám v hlavě rozjede celá řada vzpomínek. Máme zkrátka čichovou paměť, díky které si vybavíme vzpomínky a hlavně umíme vyhodnotit nebezpečí, které nás včas varuje. Je to dáno tím, že receptory čichu předávají signál do limbické části mozku, což je ta stejná část mozku, která souvisí s paměťovým centrem.
Přestože v živočišné říši není náš čich nikterak vynikající, ty základní vlastnosti nám zůstaly. Ale kromě emocí, vzpomínek a vyhodnocení nebezpečí mají ty správné vůně i terapeutické účinky. Přesně na tomto principu je založena aromaterapie a nejlépe si může vést u těch, kteří se potýkají se stresem nebo pocity vyhoření. Dokonce jsou vůně někdy používány v psychoterapii jako návrat do traumatického zážitku, který si dotyčný musí znovu zpracovat, aby situaci vyřešil a mohl jít dál. Navíc je čich prvním smyslem, který se nám v dětství plně rozvine – a vůně, které se vám v dětství líbí a nelíbí, budou tvořit základ pro paletu vůní na celý život. Mozek jednoduše vytvoří spojení mezi vůněmi a šťastnými vzpomínkami, lidmi a místy.
Schopnost cítit a rozlišovat pachy je pro mnoho zvířat velmi důležitá a čich byl pravděpodobně nejranějším smyslem, který se u organismů vyvinul. Mezi čichovými systémy různých zvířat je mnoho podobností. Například čichový systém ovocných mušek, podobný tomu u lidí a hlodavců, obsahuje specifické buňky, z nichž každá identifikuje relativně malý počet molekul pachu. Když vidíte krásnou kytici květin nebo procházíte kolem obchodu s parfémy, často se k nim nakloníte, abyste k nim přivoněli. Přemýšleli jste někdy o tom, co přesně voní? A jak vůni poznáte? Když ucítíte květinu, vdechnete molekuly, které se z květiny uvolní, a poté vytvoříte vnitřní prezentaci vůně květiny prostřednictvím elektrické aktivity, která se děje v mozku. A podobně funguje i poté, co zavřeme oči. Čich je pro nás zkrátka nepostradatelný.
Proč každému z nás voní něco jiného?
Čich má tendenci slábnout a naše schopnost detekovat slabé pachy nebo rozlišovat pachy se s věkem snižuje. Vede k tomu několik faktorů, včetně klesajícího počtu pachových receptorů a snížené funkce určitých oblastí mozku. Je zajímavé, že nedávné studie ukázaly, že ztráta čichu je předzvěstí Alzheimerovy choroby a může pomoci diagnostikovat nemoc více než 10 let před příznaky souvisejícími s pamětí.
Škodlivé složky v konvenčních vůních do domácnosti
Čich je velmi silný smysl a má schopnost přivést vzpomínky zpět k životu! Ne všechny vůně však vznikají stejně. Pocházejí buď z esenciálních olejů, nebo ze syntetických vonných látek. To, že produkt dobře voní, ještě neznamená, že je pro nás opravdu dobrý. A vývojem syntetických vůní jsme trošku obešli to, jak jsme se vyvinuli. Naše čichové buňky díky neustálému vystavení syntetickým vůním nejsou schopny rozpoznat jemné detaily ve vůních. Pojďme se tedy podívat na to, o čem vůně vlastně je a na co si musíte dát pozor u syntetických vůní.
Syntetické vůně jsou tvořeny směsí aromatických chemikálií. Nacházejí se všude. V produktech osobní péče, kosmetice, čistících prostředcích, osvěžovačích pokojů, pracích gelech, dezinfekčních prostředcích na ruce, plenkách, tamponech, jídle, nápojích, cukrovinkách, svíčkách apod. Seznam je téměř nekonečný. Syntetické vůně jsou mnohem jednodušší a především mnohem levnější na výrobu než esenciální oleje, protože jsou tvořeny spíše chemikáliemi než přírodními látkami. Takže cena je to, co u výrobců rozhoduje.
Je celá řada produktů, které uvolňují látky jako je benzen, formadelhyd, toulen. Karcinogenní látky, které, když si přepočteme na množství v jakých se objeví v našich domácnostech, představují skutečné riziko. A jelikož jsme těmito vůněmi obklopení po celý den, mohou velmi rychle vyvolat alergie nebo astma. Podobně jako u konvenční kosmetiky nejsou legislativně dány limity škodlivých látek ve vůních, pod kterými se prohýbají regály v obchodech. A nejen to. Dokonce všechny vonné látky, které v osvěžovači najdete, výrobce ani nemusí uvádět. Takže ani pro pečlivě studujícího zákazníka nemusí být etiketa úplná a spíše narazíte pouze na nic neříkající slova jako je perfume, aroma či fragrance. Některé látky, které obsahují, jako je například limonen, jsou dokonce skutečným alergenem, který je i ve složení označený. Alergii vnímáme většinou na něco, co konzumujeme, nebo co nám vytvoří ekzém na pokožce, ale o alergie na složky vůní, které denně dýcháme, se už zajímáme podstatně méně. Taková alergie se může projevit bolestí hlavy, kašlem, astma nebo nevolností. Zkrátka od těchto osvěžovačů vzduchu raději co nejdál.
Vypisovat všechny látky, které vůně do domácnosti obsahují, by byl nikdy nekončící seznam, protože aby výrobce dosáhl vůně lesní borovice nebo jasmínu, musí zkombinovat desítky chemických látek, které ve finále na etiketě vůbec nenajdete. Protože na etiketě zkrátka nic není. Etiketa mnohdy obsahuje jen jméno a sídlo výrobce a to někdy i bílým písmem na bílém pozadí...
_1.jpg)
Patrně nejrizikovější je používání vůní, které se instalují do zásuvky a gelové vůně, které se většinou dávají do záchodu. Velkým překvapením pro mne bylo, že u těchto gelových vůní bylo složení uvedeno buď až po celém odlepení, což v obchodě udělat nemůžeme, a u spousty produktů dokonce nebylo uvedeno složení vůbec! To je už poměrně nefér hra, protože je potřeba si položit otázku: Opravdu chci používat něco, co výrobce evidentně skrývá a nechce to uvést na etiketě? Pravděpodobně to totiž bude mít svůj důvod. Bohužel legislativa je v tomto příliš skoupá a povinné to jednoduše není. U některých byly uvedené pouze silné alergeny jako je Bronopol (2-BROM-2-NITROPROPAN-1,3-DIOL) nebo BENZISOTHIAZOLINONE aj. Jde o silně toxické látky, které vyvolávají alergické reakce. V takovém případě raději vůni magnólie a kvetoucí třešně nechte v regálu, protože jediný způsob, jak tyto vůně vytlačit z trhu, je prostě je nekupovat.
Čemu dát přednost?
Mnohem větší úspěch můžete slavit se sójovými svíčkami. Sójové svíčky jsou netoxické, takže lepší jak pro životní prostředí, tak pro vaše zdraví. Na rozdíl od běžných parafínových svíček, které jsou vyrobeny z ropy, se sójové svíčky vyrábějí ze sójových bobů. Také můžete vyzkoušet difuzéry, do kterých stačí přidat pár kapek BIO éterického oleje a spolu krásně provoní celý byt. Esenciální oleje se získávají z rostlin několika způsoby, nejčastěji destilací. Ty mohou dát nádhernou vůni a jsou to přirozeně se vyskytující látky. Esenciální oleje se nacházejí v různých částech rostliny, ať už je to květ, list, stonek, kůra, dřevo nebo pryskyřice. Jsou to čisté rostlinné extrakty a nejsou nastavovány žádným typem nosného oleje. Jejich výroba však není snadná a může být také velmi nákladná, protože k výrobě éterického oleje se průměrně spotřebuje 1 kg rostliny k získání pouhého 1 ml oleje. I to se liší také podle toho, kolik se z dané rostliny dá vytěžit a i to následně ovlivňuje cenu oleje. Útěchou může být určitě i to, že na provonění bytu vám skutečně postačí pár kapek. Obojí provoní domácnost mnohem lépe a vůně není agresivní.
Veronika Halusková
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět na mail korektura@brainmarket.cz. Děkujeme!