Vliv hluku na naše zdraví.

Hluk má globální dopad na naše zdraví. Podle WHO (Světová zdravotnická organizace) je hlukové znečištění jednou z největších enviromentálních hrozeb, se kterými se musíme potýkat. Se zařazením průmyslové výroby a urbanizací v polovině 19. století se hlukové znečištění stalo doslova alarmující. Jaký dopad má hluk na naše zdraví si povíme v dnešním článku. Zároveň si představíme tipy, kterými můžete hluk v bezprostřední blízkosti minimalizovat.

Dopad hluku na naše zdraví

Nejspíš nikomu z nás nedělá hluk úplně dobře. Někdo na hluk reaguje více, někdo méně. Pod pojmem hluk si asi nejdříve vybavíme vysokou hlasitost na koncertě, stavbách apod. Ovšem pak je i hluk, kterému jsme svým životem ve městech přestali úplně věnovat pozornost. Když se nad tím zamyslíme, asi si dovedeme sami představit, že život ve velkoměstě nebo na vesnici sebou nese mnoho rozdílů. A hluk je jedním z nich. V minulosti bylo normální, že se západem slunce bylo téměř naprosté ticho. Dnes jsme i v noci obklopeni celou řadou zvukových i světelných elementů, které mají negativní dopad naše zdraví. A to možná větší, než bychom si dokázali připustit.

Odhaduje se, že třetina světové populace a 3 ze 4 obyvatel průmyslových měst mají určitý stupeň ztráty sluchu v důsledku vystavení zvukům o vysoké intenzitě.

Podle  Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je hluk jen v Evropě zodpovědný za 16 600 předčasných úmrtí a více než 72 000 hospitalizací ročně. Bylo prokázáno, že vystavení dlouhodobému hluku nejenže způsobuje ztrátu sluchu, tinnitus a přecitlivělost na zvuk, ale může způsobit nebo zhoršit kardiovaskulární onemocnění! Dále se může podílet na cukrovce 2. typu, způsobit poruchy spánku, stres, problémy duševního rázu a snížit kognitivní schopnosti, včetně zhoršení paměti a pozornosti.

Měření hluku a potíže způsobené zvýšeným hlukem.

Život kolem nás je stále více hlučný. Hlavní viníci jsou doprava, těžba, neustálé rozrůstání měst a naopak odlesňování. To následně ničí přirozené pohlcovače hluku, které v podstatě fungují jako zvukové nárazníky. Existují tzv hlukové mapy, které mají kontrolovat a mapovat hluk v prostředí, ve kterém žijeme. Nicméně hlukové mapy jsou celkem zbytečné, pokud se i nadále dává přednost stavění obchodních domů, kanceláří a průmyslových zón. Naopak klesá výstavba přirozeného prostředí, které může hluk eliminovat jako jsou parky a s tím spojené vysazování stromů a rostlin.

Hluk se měří pomocí jednotky - decibelu. Rozsah vnímání hluku je poměrně malý, protože se bavíme o škále od 0-140 decibelů. Hodnotu 0 neslyšíme a hluk o síle 140 decibelů, je pro naše uši fatální, kdy následuje ztráta sluchu. Bezpečná hladina hluku je pro nás 70-80 decibelů. Na samotné hodnoty hluku se samozřejmě vztahují směrnice. Hluk by tedy během dne neměl přesáhnout v průměru 55 decibelů. Nicméně zvlášť ve větších městech je tato hranice dlouhodobě překračována.

Hlasité zvuky stimulují amygdalu, část mozku, která reguluje instinkty přežití. To spouští reakci těla „boj nebo útěk“, což znamená, že se ocitnete pod návalem adrenalinu a kortizolu. Aniž byste si toho byli vědomi, srdeční frekvence a krevní tlak prudce stoupnou a to nám pochopitelně škodí.

Náš organismu je neustále vystaven hluku, i přestože se v průběhu evoluce neměl jak adaptovat. Tím se u některých lidí může rozvinout hyperakuze. Jde o zvýšenou citlivost vnímání běžného hluku jako je motor auta, vysavač nebo když někdo žvýká. Konkrétní příčina hyperakuze není úplně jasná, ale může být způsobena náhle nebo se může rozvinout postupně. Může být způsobena migrénou, dlouhodobému vystavení hlučnému prostředí nebo také lymskou boreliózou.

Jak to funguje?

Je zajímavé, že nejvíce nás negativně ovlivňují zvuky, které si mnohdy ani neuvědomujeme, že je slyšíme. Zejména ty, které „slyšíme“, když spíme. Lidské ucho je extrémně citlivé a nikdy si neodpočine. Takže i když spíme, naše uši fungují. Zachycují a přenášejí zvuky, které jsou filtrovány a interpretovány různými částmi mozku. Je to trvale otevřený sluchový kanál. Aniž bychom si toho byli vědomi, slyšíme hluk například veřejné dopravy, letadel nebo hudby přicházející od souseda. Veškeré zvuky jsou neustále zpracovávány a tělo na ně reaguje různými způsoby prostřednictvím nervů.

I přestože Vás hluk ze spánku neprobudí, tak náš mozek tyto podněty zpracovává a reaguje na akustický stres zvýšením produkce kortizolu a adrenalinu. Právě tato reakce může vést ke kardiovaskulárním onemocněním a dalším zdravotním komplikacím.

Co způsobuje dlouhodobé vystavení hluku?

1.) Poruchy spánku.

1/3 našeho života strávíme spánkem, což z něj činí velmi významnou část našeho života. Spánek je pro naše tělo zásadní, protože v tuto dobu dochází v těle k zcela zásadním pochodům, které jsou klíčové pro naše zdraví. Proč je spánek tolik důležitý a co se během spánku děje, jsme podrobně vysvětlili v tomto článku. Pokud je náš spánek narušen hlukem, není tak kvalitní, daleko déle nám trvá než usneme, budíme se už unavení a čím dál dříve. Pokud to dobře znáte, patrně víte, že během následujícího dne pociťujete menší produktivitu a myšlenky se ubírají jen k tomu, abyste si šli zase lehnout. Hluk je hned po světle jedním z hlavních narušitelů kvalitního spánku.

2.) Kardiovaskulární onemocnění

Napadlo by Vás, že se kardiovaskulární onemocnění může odvíjet od toho, zda jste permanentně vystaveni nadměrnému hluku? Hluk aktivuje limbický systém mozku, který hraje roli v emoční regulaci, uvolňování stresových hormonů do krve a ovládání sympatického nervového systému. Ve chvíli, kdy je náš spánek opakovaně narušován nějakým hlukem, srdce nám tluče rychleji.¹ Nadměrný hluk nám škodí zejména tak, že vyplavováním adrenalinu si tělo hluk mylně vysvětluje jako ohrožení a dochází ke stažení, cév a zvýšení krevního tlaku. Pomocí specializované techniky zobrazování mozku vědci ukázali, že při vystavení hluku se zvýšila aktivita v amygdale. Oblasti mozku, která se podílí na zpracování stresu, úzkosti a strachu. Nadměrný hluk také zvýšil zanícení v tepnách, což je známý spouštěč kardiovaskulárních problémů.

3.) Poruchy soustředění a potíže s učením

Pokud se Vám špatně soustředí při zvýšeném hluku, věřte, že takových lidí jako jste vy, je valná většina. Podle studií právě hluk způsobuje poruchy pozornosti u dětí ² a dokonce potíže s učením, čtením, pamětí. Také přímo ovlivňuje schopnost vnímat pokyny. U dětí vystavených častému nebo silnému hluku je důležité sledovat známky ztráty sluchu. Pravidelné kontroly a testy sluchu mohou pomoci určit, zda nedošlo k poškození. Hlasité zvuky v pozadí například zhoršují vývoj mozku v kojeneckém věku a poškozují tak sluch i řeč. Dokonce ani batolata se nemohou naučit dobře mluvit, pokud je neustále zapnuté rádio nebo televize. Ani dospělým se poruchy koncentrace v hlučném prostředí nevyhýbají a tak pokud se chcete dostat do správného flow, dopřejte si ticho.

4.) Porucha sluchu a tinnitus

Na poruchu sluchu se váže přecitlivělost na zvuk. Zní to sice zvláště, ale ať už máte sluch poškozen z jakéhokoli důvodu, patrně velmi citlivě také reagujete na okolní zvuky. Jednoduše je pocitově vnímáte velmi intenzivně. Sluchový systém funguje 24 hodin denně. Na rozdíl od očí, které jsou chráněny víčky, uši nemají žádnou ochranu. Proto "jsou uši vždy ve střehu" a nikdy neodpočívají. Ztráta sluchu je považována za handicap od chvíle, kdy má člověk potíže s komunikací v běžných situacích, těžko rozumí, když je kolem něj hluk. To má dopad na kvalitu každodenního života.

Tinnitus je syčení, zvonění nebo bzučení v uších nebo hlavě člověka. Člověk slyší tyto zvuky, aniž by je produkoval vnější zdroj. Může být důsledkem vystavení vysoké hladině hluku, jako je hlasitá hudba. Problém může být přechodný nebo také trvalý.

5.) Negativní vliv na psychiku

Hluk je zdrojem stresu. Spouští reakce v těle, včetně vylučování některých hormonů, jako je adrenalin a kortizol. Jak už jsem zmínila, každý z nás je jinak citlivý na vnímání hluku. A to má dopad nejen na naše soustředění, vnímání, ale může to mít i negativní dopad na naši psychiku. Zvlášť tehdy, pokud jsme nepříjemnému hluku vystavování s železnou pravidelností. Můžeme pocítit nepříjemný tlak, cítit se ve stresu nebo trpět na bolesti hlavy a migrény.

Permanentně překračovaný hluk i v noci v kombinaci se špatnou kvalitou spánku může vést až k úzkosti a panickým atakám. Často si nejsme schopni ani uvědomit, že vznikající deprese může být způsobena hlukem a tak se situace ještě zhoršuje.

6.) Ohrožuje vodní ekosystém

Ekosystém oceánů je ohrožen znečištěním, a to nejen kvůli tomu, co vidíme, ale také tím, co slyšíme. Hlavní problém spočívá v lodní dopravě a infrastruktuře. Mořští živočichové jsou na hluk velmi citliví a zvýšený hluk pro ně představuje problém, protože zvuky jsou často jejich primární smyslové vodítko, jak se v moři orientovat.

Tipy jak eliminovat hluk kolem nás.

Aniž bychom si to každý den uvědomovali, ticho, které si každý den naordinujeme, můžete pomoci ve spoustě potížích, se kterými se potýkáme. Ať už jsou to poruchy spánku, úzkosti nebo minimalizace stresu. Ale věděli jste, že například takovou tichou meditací se rozvíjejí Vaše sociální interakce? Přesně tak, konkrétně empatie a soucit.³ 

1.) Dopřejte si ticho

Vyhraďte si každý den krátký časový úsek, kdy nebudete rušeni. Můžete se rozhodnout využít tento čas k meditaci. Ideální čas na to je časně ráno nebo před spaním. Udělejte si přestávku od „hluku technologií“. Vyhněte se pokušení vyplnit ticho zapnutím televize, videí na YouTube, rádia nebo hudby atd. Osobně velmi často doma vypínám i zvuky na telefonu, aby mě nerušil příchod zpráv. Namísto zapínání hudby, když doma uklízíte a vaříte, dělejte tyto věci v tichu. Aplikujte hlukový půst pravidelně a několikrát za den.

2.) Špunty do uší

Pokud často cestujete, nebo jste vystavování hluku, který nemůžete utlumit, doporučuji začít používat špunty do uší. Zpočátku s tím možná budete bojovat, ale je to super pomocník ve chvíli, kdy si nepřejete být rušeni nebo si prostě jen chcete dopřát naprosté ticho.

3.) Správné načasování - spotřebiče v domácnosti.

Nejspíš je jasné, že venku nebo v práci nemůžeme vždy ovlivnit to, zda jsme hluku vystaveni. Avšak doma to ovlivnit můžete. Ať už se to týká vysavačů, myčky, pračky nebo třeba klimatizace, zkuste si naplánovat na dobu, kdy nebudete doma, tak aby Vás tyto spotřebiče nerušily. To samé se dá říci o televizi. Často jsme zvyklí mít televizi příliš nahlas a to i ti, kteří se sluchem potíže nemají. 

4.) Tichá místnost

Ať už bydlíte v domě či bytě, můžete si vyhradit jednu místnost, která nebude v dosahu hlasitých zvuků. Věřím, že v menším bytě to může být problém, nicméně i zde můžete nechat za dveřmi pokoje všechny technologie, které by Vás mohly rušit. Částečné řešení mohou být také izolační protihlukové dveře. 

5.) Dopřejte si ničím nerušený spánek

Ať už zvuky během noci vnímáte nebo ne, faktem je, že je slyšíme. V noci je povolen limit hluku 40 decibelů. Máme jedinečnou příležitost k tomu, abychom nechali naše smysly odpočinout. V ložnici by se tedy neměla nacházet elektronika, která by spánek mohla narušovat. Nicméně ovlivnit spánek můžete i během dne, protože jak ukazuje studie z roku 2015, i několik minut ticha přes den, zlepší i kvalitu spánku v noci. ⁴

Závěr

Hluk má na nás dopad jak po duševní, tak i fyzické stránce. Zvykli jsme si na neustálou expozici natolik, že se hluk stal naším stálým společníkem. Zvlášť ve městech jsme se dostali do bodu, kdy okolní hluk téměř nevnímáme a současně s tím ani nevíme, o jak velký problém se jedná. Nejspíš se všichni neodstěhujeme z dosahu všech rušivých elementů, ale pomoci výše zmíněných tipů, můžeme hluk výrazně eliminovat.

Veronika Halusková

1. MÜNZEL, Thomas, Mette SØRENSEN, Frank SCHMIDT, Erwin SCHMIDT, Sebastian STEVEN, Swenja Kröller SCHÖN a Andreas DAIBER. The Adverse Effects of Environmental Noise Exposure on Oxidative Stress and Cardiovascular Risk. 2018.

2. JAVAD JAFARI, Mohammad, Reza KHOSROWABADI, Soheila KHODAKARIM a Farough MOHAMMADIAN. The Effect of Noise Exposure on Cognitive Performance and Brain Activity Patterns. 2019.

3. GALANTE, Julieta, Ignacio GALANTE, Marie-Jet BEKKERS a John GALLACHER. Effect of kindness-based meditation on health and well-being: a systematic review and meta-analysis. 2014.

4. BLACK PHD, MPH, David S., Gillian A. O’REILLY, BS a Richard OLMSTEAD, PHD. Mindfulness Meditation and Improvement in Sleep Quality and Daytime Impairment Among Older Adults With Sleep Disturbances A Randomized Clinical Trial. 2015.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět na mail korektura@brainmarket.cz. Děkujeme!