Vitamín E: Tichý bodyguard našich buněk

V těle neustále probíhají procesy, které často nevnímáme – a přesto jsou pro naše zdraví naprosto klíčové. Na jejich bezchybném chodu se podílejí i látky, o kterých se moc nemluví. Jednou z nich je vitamín E. Není středem pozornosti, neslibuje zázraky na počkání, ale přesto má v těle své pevné místo. Vitamín E působí tiše, ale účinně. Funguje jako ochranný štít, který buňky chrání a pomáhá jim držet rovnováhu. Když ho máme dost, všechno běží hladce. Když ho začíná být málo, tělo to sice nedá okamžitě najevo, ale časem se začnou objevovat příznaky.

Proč je vitamín E tak důležitý, jak se dostává do těla, kde ho najdeme v potravě a jak skloubit přirozené zdroje s doplňky stravy?

Souhrn látek, nejen jedna složka

Když se řekne „vitamín E“, většina lidí si představí jednu konkrétní látku. Ve skutečnosti se ale jedná o skupinu osmi různých sloučenin – čtyř tokoferolů a čtyř tokotrienolů. Z nich má pro lidské tělo největší význam alfa-tokoferol, který je také nejčastěji obsažen v doplňcích stravy.¹

Jde o vitamín rozpustný v tucích, což znamená, že se ukládá v tukových tkáních a v těle přetrvává déle než vitamíny rozpustné ve vodě. Zároveň však ke svému vstřebávání potřebuje přítomnost tuku ve stravě – bez něj se jeho využití výrazně snižuje.

Jak vitamín E putuje tělem – a kde je nejvíc potřeba

Vitamín E se do těla dostává prostřednictvím potravy. Po požití potravin, které ho obsahují, dochází k jeho vstřebávání v tenkém střevě. K tomu, aby mohl být správně využit, potřebuje kromě tuků také žlučové kyseliny, které pomáhají vytvořit prostředí vhodné pro jeho vstup do těla. Odtud se vitamín E přesune do lymfatického systému, kde se naváže na tzv. chylomikrony. Následně putuje do jater – právě ta rozhodují, jaký typ vitamínu bude dále uvolněn do krevního oběhu. Organismus přirozeně preferuje alfa-tokoferol, který je pak rozesílán po těle pomocí lipoproteinů (například LDL a HDL částic).² Následně je distribuován do tkání, kde se nejčastěji ukládá v buněčných membránách – zejména v těch, které jsou vystaveny zvýšenému oxidačnímu stresu. Tělo si jej neumí samo vytvořit, a je proto plně odkázáno na příjem z vnějších zdrojů.

Jakmile dorazí na správné místo, začíná jeho skutečná práce – právě tam, kde ho tělo potřebuje nejvíc. Jsou to místa, která jsou tvořena nebo obklopena tukem. Jeho přítomnost má význam ve chvílích, kdy jsou buňky vystaveny každodenním vlivům z okolí i zevnitř – od znečištěného vzduchu až po běžné metabolické procesy. Vitamin E přispívá k ochraně buněk před oxidačním stresem,³ a právě tím podporuje stabilitu tam, kde je na buňky kladen vyšší nárok – typicky v částech těla, které bývají dlouhodobě zatěžované, jako jsou svaly, kůže nebo mozek.⁴ Jeho roli nelze vnímat okamžitě, ale právě v tom spočívá jeho síla – podporuje vnitřní stabilitu i tehdy, když tělo zvládá různé nároky, a pomáhá udržovat jeho přirozený rytmus.

Vitamín E v potravinách

Vitamín E se přirozeně vyskytuje v celé řadě potravin – zejména těch, které obsahují kvalitní rostlinné tuky. Nejbohatšími zdroji jsou:

• rostlinné oleje, například slunečnicový, pšeničný, řepkový nebo olivový
• semena a ořechy, zejména mandle, lískové a vlašské ořechy, slunečnicová a dýňová semínka
• listová zelenina, jako je špenát, rukola nebo mangold
• avokádo
• klíčky a celozrnné obiloviny, včetně pšeničných otrub a ječných vloček

Méně zjevné, ale stále cenné zdroje vitamínu E představují například:

• rostlinné pomazánky a pasty, jako je tahini nebo mandlové máslo (při šetrné výrobě bez vysokého zahřívání)
• luštěniny, především sója a čočka
• tučnější mořské ryby, jako makrely nebo sardinky
• vejce z volného chovu, jejichž obsah vitamínu E závisí na krmivu.

Vitamín E je citlivý na teplo, světlo a vzduch. Dlouhá tepelná úprava, smažení nebo vystavení světlu může jeho množství snižovat. Ideální je proto volit čerstvé a minimálně zpracované potraviny.

Jak poznáme nedostatek?

Zásoby vitamínu E se v těle drží poměrně dobře – proto se jeho nedostatek u zdravého jedince objevuje spíše výjimečně. Může však nastat u lidí s omezenou schopností vstřebávat tuky, například v souvislosti s některými střevními nebo jaterními onemocněními.
Při dlouhodobě nízkém příjmu mohou nastat projevy jako zvýšená únava, slabost, zhoršená schopnost regenerace nebo vyšší náchylnost k podráždění. U malých dětí, zejména předčasně narozených, může být potřeba tohoto vitamínu vyšší a hůře pokrytá běžnou stravou.
Pokud není možné zajistit dostatečný příjem prostřednictvím stravy, může být vhodné zvážit doplnění formou doplňku stravy. Důležité je najít rovnováhu mezi tím, co nabízí běžný jídelníček, a tím, co lze doplnit cíleně. Základem by měly být kvalitní a rozmanité potraviny, doplňky stravy pak mohou vhodně rozšířit možnosti tam, kde strava sama nestačí.

Závěr

V každodenním shonu často přehlížíme věci, které jsou sice nenápadné, ale pro tělo zásadní. Vitamín E mezi ně bezesporu patří. Ať už ho přijímáte ze stravy, nebo zvolíte jinou cestu – například doplněk stravy – vždy jde o součást širšího přístupu k rovnováze. Zaměřte se na kvalitu toho, co jíte, a dopřejte tělu vše, co mu pomáhá fungovat naplno – včetně vitamínu E.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět na mail korektura@brainmarket.cz. Děkujeme!

¹Ghosh, N., Das, A., & Khanna, S. (2020). Vitamin E: Tocopherols and tocotrienol and their role in health and disease. , 283-293.

²Rigotti, A. (2007). Absorption, transport, and tissue delivery of vitamin E.. Molecular aspects of medicine, 28 5-6, 423-36 .

³Rizvi, S., Raza, S., Ahmed, F., Ahmad, A., Abbas, S., & Mahdi, F. (2014). The role of vitamin e in human health and some diseases.. Sultan Qaboos University medical journal, 14 2, e157-65 .

⁴Howard, A., McNeil, A., & McNeil, P. (2011). Promotion of plasma membrane repair by vitamin E. Nature Communications, 2.