Vitamín C – ohranná klasika s mocnými účinky!

V dnešním článku se podíváme na problematiku vitamínu C, kde se vzal a proč se vzal, z jakého důvodu je pro nás vitamínem tak důležitým, kde ho najdeme a z čeho ho efektivně doplňovat, zabrousíme do jeho účinků a objasníme si, zda je opravdu tak efektivní, že se dostal do podvědomí takřka každému. Vítám vás u dnešního článku na téma vitamín C!

Historie plná mořeplavců a dobyvatelů! 

Ač český národ zrovna pro mořeplavbu známý není, jako příklady nám poslouží země, které mořeplavbou dobývaly nové kontinenty (Británie, Španělsko, Francie, ale i Féničané z dálného východu). Zejména u námořníků a dobyvatelů severu se projevovaly příznaky nemoci dnes nazývané kurděje (skorbut). Námořníci pociťovali celkovou slabost, vyčerpání, úbytky na váze, horečky, avšak i fyzicky viditelné příznaky jako krvácení do podkoží, vypadávaní zubů nebo krvácení dásní. To je pouze pár ze všech příznaků kurdějí. Na toto závažné onemocnění v 15. století a dále zemřelo mnoho jedinců. Může se to zdát složité, ale jediná změna mohla mnoha úmrtím zabránit, a to je přidání vitamínu C do jídelníčku, a to v jakékoliv podobě! Kurděje vznikají právě dlouhodobým nedostatkem vitamínu C, projevují se však až po několika měsících. Zde také vitamín C dostal svůj název kyselina askorbová (kurděje jsou latinsky nazývány skorbut – as-korbová = proti skorbutu).

Ale proč si naše tělo vitamín C nevyrobí, když ho tolik potřebuje? 

Je velice zajímavé, proč si lidské tělo pro svou vlastní funkci tak důležitý prvek nevyrobí, když většina živočichů a rostlin na planetě touto funkcí oplývá. Ztrátou funkce produkce vitamínu C trpí některé ryby (losos), zřídka ptáci a u savců například netopýři, morčata, někteří primáti a člověk!

Biosyntéza 

Probíhá v několik krocích, kdy se vždy substrát přemění na produkt a produkt se stává substrátem pro další reakci. Lidské buňky ztratily možnost udělat při syntéze vitamínu C poslední krok, a to je přeměna l-gulono-g-laktonu na kyselinu askorbovou. Gen, který je za tuto reakci zodpovědný se sice u člověka vyskytuje, ale je neaktivní kvůli akumulaci několika mutací. Stejnou „chybu“ se podařilo nalézt i u primátů.¹

Ač v dnešní době si dokážeme ledacos objasnit, neomylný důkaz a podnět pro ztrátu syntézy vitamínu C se stále nepodařilo najít! Existuje řádka teorií, které si zrušení možnosti syntetizovat vitamín C objasňují. Jedná se o tezi², která má co dočinění s produkcí (H₂O₂) peroxidu vodíku v těle, kdy syntéza vitamínu C vyrovnává „náklady“ na produkci. Druhou, novější hypotézou, je výhoda v regulaci HIF-1α. Kdy nedostatek biosyntézy vitamínu C dává našemu tělu možnost vědět více o nutričním stavu.³

Co všechno spadá do checklistu vitamínu C? 

1.) Oxidativní stres

Téma pro dnešní dobu velice příznačné! Odevšad na nás útočí a vyčerpává tělo i z hlediska vitamínu C. Právě vitamín C je při boji s oxidativním stresem v naší první obranné linii. Je velice jednoduše schopen darovat elektrony, čímž chrání naše biomolekuly před hrozbou oxidantů vznikajících při metabolismu.⁴ Ochrana před těžkými kovy a jinými škodlivinami pro tělo, jako například cigaretový kouř. Zde se dostatečná plazmatická koncentrace vitamínu C také neztratí!⁵ Takže pokud si přejete zvýšit svou odolnost na stres, vitamín C je jasná volba.

2.) Syntéza kolagenu v těle 

Pod pojmem kolagen si většina představí klouby, ale dostatečné množství kolagenu v těle se projevuje na kvalitě nejen kloubů, ale také vlasů, nehtů či pokožky.⁶ Vitamín C je nezbytný pro syntézu kolagenu, který je nejvíce zastoupeným proteinem těla!⁷ Při syntéze je vitamín C vyžadován jako kofaktor při přidávání hydroxylových skupin k lysinovým a prolinovým zbytkům.⁸

3.) Kardiovaskulární zdraví 

Ani v kardiovaskulární oblasti zdraví se dostatečný příjem vitamínu C neztratí. Vitamín C napomáhá tvorbě oxidu dusnatého, který je zodpovědný za vazodilataci (roztažení cév), vitamín C nám tak může pomoci předcházet vysokému krevnímu tlaku způsobeným vasokonstrikcí (zúžení cév).⁹ Byly prokázány pozitivní účinky na prevenci Ischemické srdeční choroby, stav, kdy srdce nedokáže přes zúžené věnčité tepny protlačit dost krve, a pozitiva měl vitamín C i na poměr LDL/HDL cholesterol.¹⁰ 

4.) Snižuje deficienci železa 

Vitamín C má možnost ovlivnit vstřebávání jiných látek ze stravy. Zpozornit by měly osoby trpící na nedostatek železa. Vitamín C umí totiž zlepšit absorpci železa ze stravy, tím že překoná účinky antinutrientů (látky bránící vstřebání). Tuto schopnost má především u nehemového železa (železo z rostlinných zdrojů). Kyselina askorbová tvoří s železem při nízkém pH v žaludku chelátovou vazbu, která je rozpustná a vstřebatelná v alkalickém prostředí dvanáctníku.¹¹

5.) Funguje jako ko-enzym při biogenezi neurotransmiterů 

Dopamin a serotonin, neurotransmitery tak důležité pro šťastný a spokojený život, i s nimi má kyselina askorbová co k dočinění. Ve studiích bylo zjištěno, že lidé s vyššími plazmatickými koncentracemi vitamínu C měli menší náchylnost k depresím, úzkostem a byli lépe naladěni.¹² Askorbát má četné účinky na mozek, už jen fakt, že se dostane přes hematoencefalickou bariéru značí, že je pro mozek opravdu důležitý! Působí zde jako antioxidant, další jeho funkcí je možnost recyklace α-tokoferolu (vitamin E), kombinace těchto dvou látek ukázala v mozku značné antioxidační účinky.¹³ Ač funkce kyseliny askorbové je pouze darování elektronů, i s tímto umí dělat velké věci!

Už víme, co umí, ale kde ho najít? 

Přírodní zdroje 

I mezi potravinami se najdou kousky, které spolehlivě doplní DDD (doporučený denní příjem), který je aktuálně 80-100mg. Pojďme si pár potravin představit! Obecná poučka je: „Vitamín C najdeme v čerstvém ovoci a zelenině.“ Pokud se budete této věty držet a zařadíte do svého jídelníčku 2-5 kusů denně, určitě neprohloupíte.

Kiwi – v jednom průměrném kusu se nachází asi 100% DDD, dále ohromí obsahem serotoninu a dalšími látkami, ze kterých tělo bude benefitovat

Rybíz – v jedné malé bobulce můžeme nalézt i 2mg, takže hrstka pokryje DDD

Petržel – potravina obsahující také chlorofyl zlepšující okysličení se pyšní 3x vyšším obsahem vitamínu C než pomeranč

Červená paprika – Nevím, co má ta zelenina s „trojkou,“ ale opět 3x vyšší obsah na 100g než pomeranč a vitamín A k tomu

Šípky – král v obsahu „céčka“ s až 426 mg na 100 g! Mimo jiné obsahuje další flavonoidy zodpovědné za jeho antioxidační účinky

Camu camu - plody camu camu se řadí na první místo, co se týče obsahu vitamínu C. Díky tomu má silné antioxidační vlastnosti. Bylo zjištěno, že plody obsahují antokyany. Antokyany jsou ve vodě rozpustné pigmenty, které mohou mít, v závislosti na pH, červenou až tmavě fialovou barvu a mají v rostlinách důležitou funkci. Brání rostliny před mnoha faktory vnějšího prostředí a pro člověka mají zásadní vliv, protože chrání před oxidačním stresem.Kromě antioxidantů, vitamínů a minerálů obsahuje Camu Camu esenciální aminokyseliny leucin a valin, které můžeme získat pouze stravou. 

Jak je to s tím pomerančem a citronem, mají smysl?

Samozřejmě, že mají. Obsahem vitamínu C spíše průměrných 50 mg na 100 g, ale v porovnání s obsahem vody v těchto plodech je i tento obsah značný. Mimo jiné není vše jen o obsahu vitamínu C, tyto plody sebou nesou řádku dalších benefitů pro náš organismus.

Vstřebání a znamení deficitu

Vitamín C je vitamín rozpustný ve vodě, takže k jeho vstřebání není nutné ho přijímat s tukem. Tato skutečnost však není výhodná z hlediska skladování do zásob, tudíž je nutné zajistit pravidelný příjem ze stravy. Toxicita u vitamínu C není velkým strašákem, neúměrné dávky jsou snadno z těla vyloučeny ledvinami. Mohou však přinášet komplikace v podobě podráždění a narušení funkce gastrointestinálního traktu. Pozor by si měly dávat osoby s náchylností na ledvinové kameny a osoby s přemrštěnou schopností vstřebávat železo.

Vstřebatelnost

Vitamín C se ve většině suplementů vyskytuje ve formě kyseliny askorbové, vstřebání probíhá v tenkém střevě, které je zodpovědné za vstřebávání živin a zásobování těla (primárně ve dvanáctníku). Množství, které dvanáctník vstřebá je omezené, přebytečný vitamín C je degradován a odeslán dále do tlustého střeva. Avšak to neznamená, že vše, co pojme naše tenké střevo, bude odesláno do těla krevní plazmou. Ve chvíli, kdy tělo dosáhne plné saturace krevní plazmy, odešle přebytečný vitamín C přes ledviny do moči.

Při orálním podání suplementu v doporučené dávce 30-180 mg za den je tělem vstřebáno 70-90% podaného vitamínu C. Avšak na trhu převládají spíše suplementy s dávkami dokonce 1000 mg. Při těchto dávkách dochází ke snížení absorpce až k hodnotám pod 50%! Nevyužitý vitamín C je vyloučen močí.¹⁴ Takže můžeme s trochou nadsázky konstatovat, že u těchto suplementů opravdu jen zvyšujeme cenu naší moči. Tímto způsobem sice nasytíme koncentraci krevní plazmy, avšak do buněk, kde je vitamín C potřeba nejvíce, se dostane pouze omezená dávka. Vyšší dávky vitamínu C můžeme využít v akutním případě, kdy se ukázaly pozitivní výsledky v několika studiích na zmírnění příznaků a doby léčby nachlazení při vysokých dávkách 1-2g denně na pravidelné bázi alespoň 5 dní.¹⁵

Lipozomální forma – nejefektivnější způsob suplementace 

Lipozomy a jejich benefit

Lipozomy jsou uměle vytvořené dutinky, velikostí mikrometrů, vyplněné lipidy tvořící 2 vrstvy, které izolují přenášenou látku od okolí. Výhodou lipozomů je vysoká vstřebatelnost pro naše tělo z důvodu jednoduchého proniknutí přímo do buněk. Vyrábí se primárně ze slunečnicového lecitinu, který je benefitem pro tělo sám o sobě. Konzumací samotných lipozomů podporujeme vitalitu buněk těla, pomocí jeho částeček je vitamín C schopný proniknout přímo do buněk.^16,17 Dalšími výhodami je vysoká stabilita i při nízkém pH v žaludku a vysoká odolnost proti oxidaci, či jinému způsobu degradace. Pokud tedy konzumujeme lipozomální formu, můžeme si být jisti, že saturace nejen plazmy, ale i buněk těla bude výtečná.

Nitrožilní podání

Nitrožilní podání vitamínu C se využívá u pacientů trpících rakovinou, u těch vysoké dávky můžou pomoci ničit nádor vytvořením H₂O₂ (peroxid vodíku) v buňce, čímž nádor ničí,^18,19 či jako látka pro „revitalizaci“ organismu. Přičemž se do těla v několika desítkách minut až několika hodin vpraví opravdu velká dávka vitamínu C (25-100g). Tímto podáním dosáhneme velkých hodnot v krevní plazmě.²⁰

A jak jsou na tom tedy v porovnání s podáním do žíly lipozomy?

Oproti nitrožilnímu podání, které se do těla vpravuje pomocí vodného roztoku, mají lipozomy výhodu ve své struktuře, jelikož budou snadněji přijmuty buňkami těla. Pokud je vaším cílem opravdu vysoká koncentrace „céčka“ v krevní plazmě, nitrožilní podání vám ho zaručí, avšak není to záležitost levná a v dnešní uspěchané době ani časově krátká. Podání nitrožilního céčka může trvat i několik hodin, protože infuze probíhá postupně. Tudíž na pravidelné denní bázi je rozhodně výhodnější lipozomální „céčko“, které vám zaručí výbornou vstřebatelnost a můžete si být jisti, že nevyhazujete za svůj vitamín C peníze doslova do záchodu.

BrainMax Liposomal Vitamin C je vynikající díky technologii LipocellComplex Vitamin C, která zaručuje vysokou stabilitu a vstřebatelnost. Tato forma lipidů není metabolizována játry, ale mízním systémem. Navíc jsou buňky vstřebávány pasivním transportem bez potřeby další energie těla.

Co si z tohoto článku odnést? Potřebuji „céčko“ suplementovat nebo ne?

Tato otázka je sporná, dodáním kvalitního doplňku samozřejmě podpoříme funkce těla, avšak kdo je v našem případě riziková skupina s nedostatkem?

1.) Lidé pod neustálým stresem – Typickým příkladem jsou manažeři společností, ale nejen oni. Zkrátka pokud zažíváte v životě neustálý stres, suplementace bude určitě přínosná.

2.) Lidé nekonzumující zeleninu a ovoce – Jak jsme si představili, vitamín C se nachází primárně v čerstvém ovoci a zelenině, opět bychom mohli namítnout, že obsah céčka v dnešní době vyprahlých rostlin nebude již takový jako před lety, ale to je téma na jiný článek.

3.) Lidé s akutním nachlazením či chřipkou – V článku jsme se také dozvěděli, že akutní suplementace může ovlivnit délku a sílu nachlazení, pro tyto tyto lidí je céčko jasná volba.

4.) Lidé pečující o svůj vzhled – Esencialista při tvorbě kolagenu znamená, že přidáním vitamínu C stabilizujeme tvorbu kolagenu a naše tělo bude mít možnost si ho tvořit dle svých potřeb. Dostatečným množstvím kolagenu podpoříme kvalitu našich vlasů, kůže, nehtů a v neposlední řadě kloubů!

Doufám, že po přečtení dnešního článku zanalyzujete svůj denní příjem a potřebu vitamínu C a popřípadě doladíte nedostatky, aby vaše tělo mělo dostatek tak potřebné substance!

Děkuji za přečtení a budu se těšit u dalšího článku.

Rostislav Nestrašil

 

1. Nishikimi, M. & Yagi, K. Molekulární základ pro nedostatek gulonolaktonoxidázy u lidí, klíčového enzymu pro biosyntézu kyseliny askorbové. Am J Clin Nutr 1203S–1208S (1991).
2. Halliwell, B. Vitamin C a genomová stabilita. Mutat Res 475, 29-35. 2001.
3. Grano, A. & De Tullio, MC Kyselina askorbová jako senzor oxidačního stresu a regulátor genové exprese: The Yin and Yang of Vitamin C. Med Hypoth 69, 953–954. 2007.
4. CARR, Anitra a Balz FREI. Does vitamin C act as a pro‐oxidant under physiological conditions?. The FASEB Journal [online]. 1999.
5. PANDA, Koustubh, Ranajoy CHATTOPADHYAY, Dhruba J CHATTOPADHYAY a Indu B CHATTERJEE. Vitamin C prevents cigarette smoke–induced oxidative damage in vivo. Free Radical Biology and Medicine [online]. 2000.
6. PULLAR, Juliet, Anitra CARR a Margreet VISSERS. The Roles of Vitamin C in Skin Health. Nutrients [online]. 2017.
7. SMITH‐CORTINEZ, Natalia, Raphael R. FAGUNDES, Valentina GOMEZ, et al. Collagen release by human hepatic stellate cells requires vitamin C and is efficiently blocked by hydroxylase inhibition. The FASEB Journal [online]. 2021.
8. Wu M, Cronin K, Crane JS. Biochemie, syntéza kolagenu. 2022.
9. HELLER, Regine, Felix MÜNSCHER-PAULIG, Rolf GRÄBNER a Uwe TILL. L-Ascorbic Acid Potentiates Nitric Oxide Synthesis in Endothelial Cells. Journal of Biological Chemistry [online]. 1999.
10.  MOSER, Melissa a Ock CHUN. Vitamin C and Heart Health: A Review Based on Findings from Epidemiologic Studies. International Journal of Molecular Sciences [online]. 2016.
11. Ems T, St Lucia K, Huecker MR. Biochemie, absorpce železa. 2022.
12. PULLAR, Juliet, Anitra CARR, Stephanie BOZONET a Margreet VISSERS. High Vitamin C Status Is Associated with Elevated Mood in Male Tertiary Students. Antioxidants [online]. 2018.
13. BANO, S. a M. S. PARIHAR. Reduction of lipid peroxidation in different brain regions by a combination of ?-tocopherol and ascorbic acid. Journal of Neural Transmission [online]. 1997.
14. JACOB, Robert A. a Gity SOTOUDEH. Vitamin C Function and Status in Chronic Disease. Nutrition in Clinical Care [online]. 2002.
15. HEMILÄ, Harri a Elizabeth CHALKER. Vitamin C for preventing and treating the common cold. Cochrane Database of Systematic Reviews [online]. 2013.
16. BANGHAM, A.D. a R.W. HORNE. Negative staining of phospholipids and their structural modification by surface-active agents as observed in the electron microscope. Journal of Molecular Biology [online]. 1964.
17. C. SILVA, A., D. SANTOS, D. FERREIRA a C. M. LOPES. Lipid-based Nanocarriers As An Alternative for Oral Delivery of Poorly Water- Soluble Drugs: Peroral and Mucosal Routes. Current Medicinal Chemistry [online]. 2012.
18. NGO, Bryan, Justin M. VAN RIPER, Lewis C. CANTLEY a Jihye YUN. Targeting cancer vulnerabilities with high-dose vitamin C. Nature Reviews Cancer [online]. 2019.
19. BÖTTGER, Franziska, Andrea VALLÉS-MARTÍ, Loraine CAHN a Connie R. JIMENEZ. High-dose intravenous vitamin C, a promising multi-targeting agent in the treatment of cancer. Journal of Experimental & Clinical Cancer Research [online]. 2021.
20. https://www.forward.com.au/coronavirus/Vitamin%20C%20Therapy%3B%20Intravenous%20vs%20Liposomal.pdf

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět na mail korektura@brainmarket.cz. Děkujeme!