Tajemství vitality ukryté v mitochondriích

V posledních letech se kolem mitochondrií rozvířil doslova vědecký i veřejný zájem. Ještě nedávno byly uváděny v učebnicích biologie jako drobné součástky buněk, které nám pomáhají „vyrábět energii“. Dnes se však ukazuje, že mitochondrie jsou mnohem víc než "jen" vnitrobuněčné elektrárny. Mají "prsty" v mnoha procesech, které zásadně ovlivňují naši náladu, odolnost vůči stresu, psychickou stabilitu, imunitu i celkovou rovnováhu těla. Jakou roli tedy hrají mitochondrie v našem duševním zdraví?

Když duše trpí, mitochondrie volají o pomoc

Jedním z nejpřekvapivějších zjištění poslední doby je souvislost mezi fungováním mitochondrií a duševním zdravím. Psychické obtíže nejsou „jen v hlavě“, ale často mají kořeny hluboko na buněčné úrovni. Zejména v samotných mitochondriích.¹

Lidé trpící depresemi, úzkostmi či syndromem vyhoření mívají narušenou funkci mitochondrií.² Dochází u nich k poklesu produkce energie, zvýšené oxidativní zátěži nebo narušení schopnosti adaptace na stres. Tím se ukazuje, že psychická pohoda je úzce provázaná s metabolickým zdravím.

Dalším významným faktorem je vliv chronického stresu a traumat. Když je organismus dlouhodobě vystaven napětí, dochází k přetížení mitochondrií, které nejsou schopny regenerovat a zpracovávat škodlivé látky.³ Výsledkem je vyčerpání jak těla, tak mysli. Strava, toxiny z prostředí i hormonální výkyvy se na jejich funkci podepisují také. Tato propojenost vede k jasnému závěru: nelze dál oddělovat „psychiku“ od „těla“. Jsou to dvě strany téže mince.

Co oslabuje mitochondrie – a tím i naši rovnováhu

Fungování mitochondrií je citlivé na celou řadu vnějších i vnitřních faktorů. Jejich oslabení se neprojeví ze dne na den, ale nenápadně, jako chronická únava, ztráta motivace, výkyvy nálad či horší soustředění. Klíčovými ničiteli mitochondriální rovnováhy jsou zejména:

• Stres – nejen akutní vypětí, ale zejména dlouhodobé napětí bez odpočinku a regenerace. Hladiny stresových hormonů zůstávají zvýšené a mitochondrie začnou selhávat v regulaci energie.
• Alkohol a drogy – tyto látky výrazně narušují buněčné procesy, způsobují oxidační stres a mohou přímo poškodit strukturu mitochondrií.
• Nevyvážená strava – potraviny bohaté na cukry, průmyslově zpracované tuky a umělá aditiva vedou k zánětlivým reakcím, které mitochondrie přetěžují.
• Nedostatek pohybu – fyzická nečinnost snižuje počet i funkčnost mitochondrií. Tělo se stává energeticky neefektivní.
• Spánkový deficit a málo světla – bez kvalitního spánku se mitochondrie nemohou opravit. Nedostatek přirozeného denního světla navíc narušuje cirkadiánní rytmus, což ovlivňuje produkci hormonů a obnovu buněk.

Tyto faktory se často kumulují a vytvářejí začarovaný kruh. Naštěstí existují i cesty, jak mitochondriální zdraví podpořit.

Každodenní volby jako nástroj obnovy

Moderní přístup k péči o mitochondrie se opírá o návrat k základům zdravého životního stylu. Pohyb, spánek a výživa nejsou jen „doporučení pro zdravý život“, ale přímé signály pro mitochondrie, že je čas fungovat efektivně.

Pravidelná fyzická aktivita, ideálně v kombinaci silového a vytrvalostního tréninku, stimuluje tvorbu nových mitochondrií a zlepšuje jejich výkonnost. Kvalitní spánek (7–9 hodin denně) a dodržování denního rytmu, kdy tělo dostává pravidelně světlo ráno a tmu večer, pomáhají organismu lépe hospodařit s energií.

Strava hraje rovněž zásadní roli. Pro správné fungování mitochondrií jsou důležité látky jako omega-3 mastné kyseliny, vitaminy skupiny B, hořčík, koenzym Q10 nebo cholin. Tyto látky jsou součástí procesů, při kterých tělo zpracovává živiny a hospodaří s energií.

Zajímavou oblastí jsou i moderní přístupy jako otužování, sauna nebo půsty. Tyto metody vyvolávají krátkodobý, pozitivní stres, který může vést k tvorbě nových a odolnějších mitochondrií.

Každý z nás je jiný – proto jedna cesta nestačí

Jedna z největších výzev současné medicíny spočívá v tom, že nelze aplikovat jednotné postupy na všechny. Každý člověk má jinou genetickou výbavu, jiný stupeň zánětlivého zatížení, rozdílné prostředí i životní příběh. Co pomůže jednomu, nemusí mít žádný efekt u druhého. To je důvod, proč se čím dál víc odborníků obrací k personalizované medicíně a epigenetice – oborům, které zohledňují individuální odlišnosti. V budoucnu by mohlo být běžné testování mitochondriální funkce u pacientů s chronickou únavou, depresemi či hormonální nerovnováhou.

Cílem není jen „léčit“, ale porozumět – odhalit, kde je buněčný základ nerovnováhy a jak ho obnovit. Tím se zvyšuje šance na skutečné zlepšení kvality života, nejen na potlačení příznaků.

Závěr: Způsob, jak přemýšlet o zdraví

Z mitochondrií se tak stává symbol nové éry péče o zdraví. Už nestačí řešit jen to, co nás „bolí“ nebo „trápí“. Je třeba jít hlouběji – na úroveň buněk, kde všechno začíná. Spojení mezi tělem, psychikou a buněčnými procesy se stává základem moderního přístupu ke zdraví. Tento nový pohled nevyžaduje extrémní změny. Začít lze malými kroky – kvalitním spánkem, pobytem na slunci, pohybem nebo omezením průmyslově zpracovaných potravin. Každá volba, kterou uděláme, ovlivňuje naše mitochondrie. A přes ně i naši náladu, energii a odolnost.

Místo zaměření na příznaky začněme klást důraz na to, co se děje uvnitř. Možná právě tam najdeme odpovědi, které jsme dlouho hledali.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět na mail korektura@brainmarket.cz. Děkujeme!

¹Rezin, G., Amboni, G., Zugno, A., Quevedo, J., & Streck, E. (2009). Mitochondrial Dysfunction and Psychiatric Disorders. Neurochemical Research, 34, 1021-1029.

²Khan, M., Baussan, Y., & Hebert-Chatelain, E. (2023). Connecting Dots between Mitochondrial Dysfunction and Depression. Biomolecules, 13.

³Picard, M., & McEwen, B. (2018). Psychological Stress and Mitochondria: A Systematic Review. Psychosomatic medicine, 80, 141 - 153.