Sůl v kuchyni: Jak vybrat tu nejlepší

Sůl. Jednoduchá krystalická látka, která po tisíciletí formovala historii, ekonomiku i kuchyni. Kdysi byla tak vzácná, že se jí přezdívalo „bílé zlato“. Dnes ji máme běžně po ruce a často ji ani nevnímáme. Je ale sůl opravdu tak nezbytná? Nebo bychom si na ni měli dávat pozor?

Sůl a historie: Od pokladu k běžné surovině

Role soli v dějinách lidstva byla ohromná. Už v pravěku si lidé všimli, že sůl nejen zlepšuje chuť pokrmů, ale také dokáže konzervovat maso či ryby. Postupem času se z ní stal strategický surovinový zdroj. Římané ji používali jako měnu a slovo a anglické slovo salary („plat“) pochází z latinského salarium, což byla mzda vyplácená vojákům právě v soli. Ve středověku vznikaly celé obchodní cesty sloužící k jejímu transportu a solné doly byly považovány za nesmírně cenné. V některých oblastech měla sůl takovou hodnotu, že její kontrola znamenala i moc nad ekonomikou. Například Solná stezka v Evropě nebo těžba soli v polské Wieliczce jsou dodnes památkami na její význam v minulosti.

Sůl a mýty: Proč byla démonizována?

Sůl byla dlouhou dobu považována za „strašáka“ zdraví, především kvůli spojení s vysokým krevním tlakem. Tento názor vedl k masivnímu omezení soli v jídelníčcích a k náhradě různými alternativami. Ovšem vynechání soli není vhodné – tělo ji potřebuje pro základní funkce, jako je regulace tekutin a správná funkce nervů a svalů. Problémem tedy není samotná sůl, ale její nadměrný příjem, zejména ze zpracovaných potravin.¹

Druhy soli a jejich charakteristika

Dnešní trh nabízí široké spektrum druhů soli, z nichž každá má své specifické vlastnosti, chuť a zdravotní přínosy.

1) Klasická kuchyňská sůl

Nejběžnější forma soli, kterou najdete v každé domácnosti. Vyrábí se průmyslově a je obohacena o jód, který pomáhá předcházet problémům se štítnou žlázou. Zavedení jodizace soli významně přispělo ke snížení výskytu poruch štítné žlázy způsobených nedostatkem jódu ve velkých populacích.² Je velmi jemná a snadno se rozpouští, což z ní dělá univerzálního pomocníka v kuchyni. Nicméně při její výrobě dochází k odstraňování přirozených minerálů.

2) Himalájská růžová sůl

Tato sůl je známá svou růžovou barvou, která je způsobena přítomností oxidů železa. Těží se v solných dolech Khewra v Pákistánu, ležících na okraji pohoří Himálaj. Propaguje se jako zdravější alternativa ke kuchyňské soli. Obsahuje vyšší množství některých minerálů, jako je vápník, hořčík, draslík a železo, ve srovnání s běžnou kuchyňskou solí.³

3) Mořská sůl

Tato sůl vzniká odpařováním mořské vody a často se pyšní obsahem přírodních minerálů, které jí dávají jemnější chuť. Lze ji najít v různých strukturách – od jemné až po hrubou. Její kvalita však závisí na čistotě moře, odkud pochází, a tento faktor je třeba zohlednit. Mezi známé druhy mořské soli patří například keltská sůl (Celtic Sea Salt), která je typická vyšší vlhkostí a šedým odstínem, způsobeným přítomností přírodních minerálů. Díky své vlhkosti a zachování stopových prvků, jako je hořčík, draslík a vápník, je oblíbená při finálním dochucování pokrmů. Mořské soli mohou obsahovat minerály důležité pro zdraví, ale také stopové množství škodlivých látek, pokud pochází z méně čistých vod.⁴

4) Uzená sůl

Speciální typ soli, který je oblíbený pro svou výraznou chuť získanou při uzení nad dřevem. Dodává pokrmům hloubku a jemnou kouřovou notu. Často se používá na maso nebo grilovanou zeleninu, ale i na dochucení polévek.

5) Černá sůl (Kala Namak)

Indická černá sůl je známá svou specifickou sirnou vůní, připomínající vejce. Tato charakteristická vlastnost ji činí oblíbenou součástí ajurvédské kuchyně a veganských pokrmů, kde se využívá jako náhražka vaječné chuti. Obsahuje minerály, jako je železo a síra, které jí dodávají unikátní vlastnosti. Černá himálajská sůl může mít díky svému složení antioxidační vlastnosti, což přispívá k ochraně buněk před volnými radikály.⁵

6) Vlhká sůl

V pravém slova smyslu se nejedná o samostatný druh jako spíš vlastnost, neboť vlhkou solí může být například i zmíněná keltská sůl, avšak můžete se s tímto názvem na etiketě setkat. Vlhká sůl je specifická tím, že si díky způsobu sklizně uchovává vyšší obsah vlhkosti. Krystaly této soli se sbírají ručně z povrchu odpařujících se solných jezírek dříve, než zcela vyschnou. Tento proces zajišťuje jedinečnou strukturu a vlhkost krystalů, které při kontaktu s jídlem poskytují intenzivní chuťový zážitek. Vlhká sůl se používá zejména jako finální dochucovadlo na hotové pokrmy, jako jsou grilované maso, zelenina nebo dezerty. Díky své přirozené vlhkosti se snadno aplikuje a dodává pokrmům jedinečnou texturu i jemnou, minerální chuť. Obecně vlhké soli obsahují široké spektrum minerálů a stopových prvků. Typicky v nich lze najít hořčík, vápník, draslík, železo, zinek a mangan, které jsou důležité pro různé tělesné procesy, jako je nervová funkce, metabolismus a zdraví kostí.

7) Ochucené a bylinkové soli

Kombinace soli s různými bylinkami, kořením nebo citrusovou kůrou představuje jednoduchý způsob, jak dodat pokrmům originální chuť. Tyto soli jsou oblíbené u gurmánů i v moderní gastronomii.

Sůl a zdraví: Přítel nebo nepřítel?

Sůl je pro tělo nezbytná – pomáhá regulovat hladinu tekutin, přenos nervových signálů i svalové funkce. Příliš vysoký příjem soli může zvyšovat krevní tlak a přispívat k riziku kardiovaskulárních onemocnění.⁶ Také je spojován s vyšším výskytem cévních mozkových příhod a srdečních onemocnění, což podtrhuje potřebu omezit její spotřebu. Doporučený denní příjem soli je podle odborníků zhruba 5 gramů (asi jedna čajová lžička), přičemž většina lidí konzumuje mnohem více, často skrytě v průmyslově zpracovaných potravinách.⁷

Pokud se zaměříte na kvalitní druhy soli a používáte ji s mírou, může být součástí zdravého jídelníčku. Zároveň je dobré dávat přednost přirozeným a méně zpracovaným formám soli, které kromě sodíku obsahují i prospěšné minerály.

Jak vybrat tu pravou sůl?

Volba soli záleží nejen na vašich preferencích, ale i na účelu. Pro běžné vaření vystačíte s klasickou kuchyňskou solí, zatímco pro dochucení vybraných pokrmů se vyplatí sáhnout po kvalitnějších alternativách. Pokud hledáte zajímavější chuťové variace, ochucené nebo uzené soli jsou skvělou volbou.

Závěr

Sůl není jen obyčejnou ingrediencí – je symbolem života, chutí i tradice. Z historického „bílého zlata“ se stala běžnou součástí naší kuchyně, ale stále si zaslouží náš respekt. Její výběr a množství, které konzumujete, mohou zásadně ovlivnit nejen chuť vašich pokrmů, ale také vaše zdraví. Proto je důležité sáhnout po kvalitních typech soli, používat ji s rozvahou a zaměřit se na její přirozenější formy. Sůl je skutečně nad zlato – ale jen tehdy, pokud ji používáme moudře.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět na mail korektura@brainmarket.cz. Děkujeme!

¹Stamler, R. (1991). Implications of the INTERSALT Study. Hypertension, 17, I-16–I-20.

²Laurberg, P. (2004). Victories and challenges in optimizing iodine intake.. Thyroid : official journal of the American Thyroid Association, 14 8, 589 .

³Fayet-Moore, F., Wibisono, C., Carr, P., Duve, E., Petocz, P., Lancaster, G., McMillan, J., Marshall, S., & Blumfield, M. (2020). An Analysis of the Mineral Composition of Pink Salt Available in Australia. Foods, 9. 

⁴Gündogdu, S., & Kor, D. (2019).Analysis of trace elements in sea salts and their health implications. International Journal of Environmental Research and Public Health, 16(8), 1447.

⁵Chander, V., Tewari, D., Negi, V., Singh, R., Upadhyaya, K., & Aleya, L. (2020).Structural characterization of Himalayan black rock salt by SEM, XRD and in-vitro antioxidant activity. The Science of the Total Environment, 748, 141269.

⁶Feng J. He, Michel Burnier, Graham A. MacGregor, Nutrition in cardiovascular disease: salt in hypertension and heart failure, European Heart Journal, Volume 32, Issue 24, December 2011, Pages 3073–3080.

⁷Brown, I., Tzoulaki, I., Candeias, V., & Elliott, P. (2009).Salt intakes around the world: implications for public health. International Journal of Epidemiology, 38(3), 791–813.