O potřebách nenasycených mastných kyselin (NMK) a konzumaci ryb slyšel dnes už téměř každý. Nicméně důležitý není pouze jejich příjem, ale také správný poměr ve stravě. Podle WHO (Světová zdravotnická organizace) by měl být správný poměr 4:1. V České republice je často poměr až 15:1. Co se děje při nesprávném poměru NMK a jak si hlídat jejich poměr si povíme v dnešním článku.
Co jsou to omega 3 a 6 nenasycené mastné kyseliny (MK)
Každá lidská buňka byla adaptována na příjem nenasycených mastných kyselin. Naše tělo si dokáže většinu tuků, které potřebujeme, syntetizovat z potravin, které jíme, ale dvě esenciální mastné kyseliny, kyselinu linolovou (omega-6) a kyselinu alfa-linolovou (omega-3) si tělo nedokáže vyrobit. Jsme odkázáni na to získat je z naší stravy. Tuky jsou potřebné v každé buňce našeho těla a jsou životně důležité pro regulaci krevního tlaku, posílení našeho imunitního systému a udržení zdravého mozku. Zatímco omega-6 lze nalézt ve většině rostlinných olejů, drůbeži, zelené listové zelenině a ořeších; omega-3 najdeme ve větší míře v rybách, řasách nebo semenech. U nenasycených mastných kyselin není důležitý jen příjem, ale hlavně správný POMĚR.
Poměr omega 3 a 6 MK kdysi a dnes
Nejdříve si vysvětlíme, co to vůbec jsou mastné kyseliny a jaké jsou jejich vlastnosti. Mastné kyseliny se liší od většiny ostatních tuků. Esenciální mastné kyseliny nejspíš znáte, možná ale nevíte, že každá má v těle odlišnou funkci. Při konzumaci nadměrného množství Omega-6 může v těle dojít k chronickým potížím, což by mohlo vyvolat nejzávažnější onemocnění, včetně onemocnění srdce, metabolického syndromu, cukrovky, artritidy, Alzheimerovy choroby a dalších civilizačních chorob.1 Naproti tomu pozitivní vliv na zdraví konzumací omega 3 mastných kyselin, byl prokázán v několika studiích. Především jejich přímý vliv na kardiovaskulární systém.2,3,4
Antropologické důkazy také naznačují, že poměr mastných kyselin, který se u lidí vyvinul byl 1:1, zatímco dnešní poměr je 16:1 nebo i 20:1 ve prospěch omega-6 mastných kyselin. Tuk, který dnes konzumujeme nezpůsobuje změny jen v oblasti tukových zásob a prudkému nárůstu obezity, ale i z hlediska zdraví buněčné membrány. Vysoké množství omega-6 v buněčné membráně je spojováno s vyšším rizikem srdečně-cévních onemocnění.
Velké změny v potravinářské technologii a moderním zemědělství za posledních 100 let vedly ke zvýšené produkci rostlinných olejů s vysokým obsahem omega 6 mastných kyselin. Dnes má typická západní strava přibližně 5 až 15 krát vyšší obsah omega 6 než omega 3. Důvodem je především zvýšená spotřeba olejů ze semen bohatých na omega-6, jako je sójový, kukuřičný a světlicový olej, přičemž poslední dva jmenované mají poměr omega 6:3 přibližně 60:1 a 77:1.
Velmi se zhoršil poměr ve prospěch omega 6 i u živočišné potravy. Např. vejce z velkochovu mají poměr omega 6:3 29:1, kuřecí 17:1 nebo hovězí 9:1. K tomuto zhoršení přispělo to, že ve velkochovech už se zvířata dávno nepasou a nekonzumují trávu, ale průmyslové krmiva založené na kukuřici nebo sóji. Naopak např. bio vejce od šťastných slepiček dosahují poměru 3:1 a bio hovězí od krav pasoucích se na pastvinách dosahuje poměru 2:1. Divoké ryby dosahují poměru 1:1. Proto platí upřednostnit ve výživě kvalitu před kvantitou.
Vše je o poměru omega 3 a omega 6
Aby mohly fungovat membrány našich buněk správně. To znamená propouštět živiny dovnitř a vypouštět odpadní látky ven, pak musí být jejich membrány propustné. Proto by měl být buněčný poměr omega 3 a 6 nejlépe pod úrovní 1:5, optimálně 1:3, avšak evropský standard je na úrovni 1:15. Rybí tuk se dostal do hledáčku vědců díky Eskymákům, kteří měli ve stravě vysoké množství mastných kyselin EPA i DHA a současně netrpěli žádnými obvyklými civilizačními chorobami jako je mozková mrtvice, srdeční infarkt nebo diabetes 2. typu. Problémem dnešní doby je však nadměrný příjem OMEGA 6 a to je potřeba kompenzovat vyšší dávkou omega 3. Pokud tedy sníte např. balíček chipsů s 30 g omega 6 měli byste k němu přijmout 10 g omega 3 mastných kyselin.
Důsledky špatného poměru omega 3 a 6
A co se děje v těle pokud tento poměr soustavně překračujeme? Můžeme tak buňky dostat do úzkých, protože se naruší buněčná membrána, která v tu chvíli nedokáže efektivně chránit buňku. To má za následek sérii příčin, které v těle vyvolají akutní zanícení. Pokud tento stav trvá dlouhodobě, říkáme mu chronický. Ten jak je dnes už známo, stojí za většinou civilizačních onemocnění.
Nesprávný poměr omega 3 a 6 může způsobit
- Osteoporózu.
- Únavu.
- Slabou imunitu.
- Demenci.
- Zhoršené kognitivní fuknce (myšlení, paměť).
- Podílí se na poškození chrupavek a kloubů - artróza, artritida.
- Může způsobit potíže srdečně cévního systému - vysoký krevní tlak, ateroskleróza aj.
- Neurodegenerativní onemocnění jako je Alzheimer.
- Podílí se na rychlejším stárnutí.
Podobně jako u mnoha jiných potíží, špatný poměr omega 3 a 6 jen tak nepoznáme. Spíše nás doženou až důsledky dlouhodobé nerovnováhy, popřípadě onemocnění. V dnešní době existují domácí testy, díky kterým si snadno tento poměr zjistíte a pokud konzumujete dostatek ryb nebo kvalitní rybí olej, po třech měsících si jej uděláte znovu. Jde o spolehlivý způsob, jak zjistit poměr omega MK.
Proč je důležité doplňovat BrainMax OMEGA 3 olej z tresčích jater
Olej z tresčích jater obsahuje ve své jedné dávce 920 mg kyseliny dokosahexaenové (DHA) a 690 mg kyseliny eikosapentaenové (EPA). Navíc obsahuje 20 μg neboli 800 IU vitaminu D, 460 μg vitaminu A a 9,2 mg vitaminu E. Pro vývoj mozku a zraku u dětí je stěžejní dostatečný příjem DHA, ale stejně tak je důležitý i pro normální činnost mozku u dospělých jedinců.
- DHA přispívá k udržení normální činnosti mozku.
- DHA přispívá k udržení normálního stavu zraku.
- DHA přispívá k normálnímu vývoji zraku a mozku kojenců do 12 měsíců věku.
- DHA přispívá k normálnímu vývoji mozku i očí plodu v těle matky a kojenců.
- DHA přispívá k udržení normální hladiny triglyceridů v krvi.
- DHA a EPA přispívají k udržení normálního krevního tlaku.
- DHA a EPA přispívají k udržení normální hladiny triglyceridů v krvi.
- EPA a DHA přispívají k normální činnosti srdce.
- Vitamin A přispívá k podpoře zdraví kůže, zraku a imunity.
- Vitamin D přispívá k podpoře kostí, zubů a imunity.
- Vitamin E přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem.
Oxidace rybího oleje a jak vybrat ten správný?
Zvlášť v České republice určitě nevynikáme konzumací ryb. Průměrná roční konzumace je pouze 560 g. Což je žalostně málo. Rybí oleje jsou skvělou alternativou pro zachování optimálního poměru nenasycených mastných kyselin. Ovšem i při výběru kvalitního rybího oleje můžeme často narazit.
Jde o to, že samotné EPA a DHA, které jsou součástí omega 3 mastných kyselin jsou velmi nestabilní molekuly. Hlavním nepřítelem rybích olejů je OXIDACE. K oxidaci dochází rychleji, když je olej vystaven teplu, vzduchu nebo světlu. V neposlední řadě může k oxidaci dojít přímo v těle, kdy se olej dostane do kontaktu s volnými radikály. V takovém případě není olej buňkami vůbec využit a potencionálně může i škodit.
Oxidace je proces, který se týká všech olejů s obsahem polynenasycených mastných kyselin. V produktech je často maskována přidaným aroma, aby se eliminovala rybí chuť a nepříjemné aroma. Jaký zdroj omega 3 tedy zvolit pro doplnění EPA a DHA do buněk?
BrainMax OMEGA 3 Olej z tresčích jater
Tento olej z jater divokých tresek, které jsou loveny udržitelným způsobem na Islandu a čerstvé jsou také i šetrně zpracovány, je přirozeně chráněný vitaminem A před degradací. Tento olej nejenže nepodléhá oxidaci, ale také obsahuje navíc vitamin D, který podporuje imunitu zdraví kostí a zubů. Vitamin A naopak podporuje zrak, pokožku, imunitu a pomáhá s lepší vstřebatelností jak omega 3 mastných kyselin, tak vitaminu D. Je vhodný pro děti i dospělé právě, protože obsahuje déčko s áčkem. Tuto geniální vitaminovou konfiguraci zařídila sama příroda a proto je jedním z nejlepších způsobů, jak doplnit omega 3 mastné kyseliny do buněk a upravit či zlepšit buněčný poměr omega 3:6.
TIP: Kvalitu oleje poznáte i podle toho, že nesmrdí rybinou. Pokud ano, je olej takový zoxidovaný a mohou se po jeho konzumaci vyskytnout trávicí potíže. Kromě toho jeho biologická dostupnost se tímto snižuje.
Veronika Halusková
1. PATTERSON, E, R WALL, GF FITZERALD, R P ROSS a C STANTON. Health implications of high dietary omega-6 polyunsaturated Fatty acids. 2012.
2. BUCHER, Heiner C, Peter HENGSTLER, Christian SCHINDLER a Gabriela MEIER. N-3 polyunsaturated fatty acids in coronary heart disease: a meta-analysis of randomized controlled trials. 2002.
3. Omega-3 fatty acids and cardiovascular disease: effects on risk factors, molecular pathways, and clinical events,
4. Omega-3 Fatty Acids and Cardiovascular Disease: Are There Benefits? Kate J. Bowen, BS, William S. Harris, PhD, and Penny M. Kris-Etherton, PhD, RD