Mikroplasty: Skrytá hrozba pro životní prostředí a naše zdraví

Mikroplasty jsou jedním z nejzávažnějších ekologických problémů současnosti, který postupně získává stále větší pozornost vědců i veřejnosti. Tyto drobné plastové částice, které často nejsou viditelné pouhým okem, nacházíme v oceánech, sladkovodních zdrojích, půdě, a dokonce i v potravinách, které denně konzumujeme. Ačkoli jejich dopad na lidské zdraví je stále předmětem výzkumu, již nyní víme, že mikroplasty představují závažné ohrožení pro životní prostředí a ekosystémy po celém světě.

Co jsou mikroplasty?

Mikroplasty jsou plastové částice velikosti od 100 nanometrů až 5 milimetrů, které se do životního prostředí dostávají dvěma hlavními způsoby:

1) Primární mikroplasty jsou malé plastové částice, které jsou vyráběny záměrně pro konkrétní účely, jako jsou peelingová zrna v kosmetice, mikroperly v zubních pastách nebo plniva v různých produktech.

2) Sekundární mikroplasty vznikají degradací větších plastových předmětů, jako jsou plastové lahve, sáčky nebo rybářské sítě, které se v důsledku fyzikálních, chemických a biologických procesů rozpadnou na drobné částečky.

Mikroplasty se dostávají do životního prostředí různými cestami, například skrze odpadní vody, špatně spravovaný odpad, nebo dokonce praním syntetických textilií. Vzhledem k jejich malým rozměrům se často nedají snadno filtrovat z vody ani zachytit tradičními čisticími procesy, což znamená, že mají obrovský potenciál k šíření a akumulaci v přírodě.

Jak mikroplasty ovlivňují životní prostředí?

Jedním z nejznepokojivějších aspektů mikroplastů je jejich vliv na vodní ekosystémy. Oceány a moře, kde se kumuluje většina plastového odpadu, se staly hlavním ohniskem tohoto problému. Mikroplasty jsou konzumovány vodními organismy, od planktonu až po ryby, mořské ptáky a savce. Tyto částice se neustále pohybují potravním řetězcem a hromadí se v organismech, což může vést k negativním dopadům na zdraví zvířat, jako je narušení hormonálního systému, záněty a snížená reprodukční schopnost.

Kromě oceánů se mikroplasty dostávají i do sladkovodních ekosystémů, půdy a zemědělské půdy. V půdě mohou narušovat strukturu půdy a ovlivňovat zdraví mikroorganismů, což může mít dlouhodobý vliv na úrodnost půdy a kvalitu zemědělské produkce.

Mikroplasty navíc nejsou biologicky odbouratelné a mohou přetrvávat v prostředí stovky let. Během této doby uvolňují toxické chemikálie, jako jsou bisfenol A (BPA), ftaláty a jiné škodlivé látky, které dále zhoršují znečištění a negativně ovlivňují zdraví ekosystémů.

Mikroplasty v potravním řetězci a lidském těle

Mikroplasty se bohužel dostávají i do našich potravinových zdrojů. Zjištění, že mikroplasty byly nalezeny v pitné vodě, soli, pivu a mořských plodech, vyvolává obavy z jejich vlivu na lidské zdraví. Studie zjistily, že průměrný člověk může ročně konzumovat až několik desítek tisíc mikroplastových částic, a to jen z potravin a nápojů. Při analýze přibližně 15 % kalorického příjmu Američanů se odhaduje, že lidé ročně zkonzumují mezi 39 000 a 52 000 mikroplastových částic, přičemž množství závisí na věku a pohlaví. Tyto hodnoty mohou vzrůst až na 74 000 až 113 000 částic ročně, pokud vezmeme v úvahu také mikroplasty vdechované z ovzduší. Navíc osoby, které dodržují doporučený denní příjem vody výhradně z plastových lahví, mohou požít až o 90 000 mikroplastů více než ti, kteří pijí vodu z kohoutku, kde se přijme zhruba jen 4 000 mikroplastových částic ročně.¹

I když vědci dosud přesně neví, jak dalekosáhlý dopad mají mikroplasty na lidské zdraví, některé studie naznačují, že mohou způsobovat záněty, poškození buněk a ovlivňovat imunitní systém. Např. studie publikovaná v Journal of Hazardous Materials zkoumala toxikologické účinky mikroplastů na lidské buňky, a to včetně cytotoxicity (buněčná smrt), imunitních reakcí, oxidačního stresu a poškození buněčných membrán. Výsledky ukazují, že mikroplasty mohou vést k poškození buněk a vyvolávat zánětlivé reakce.² 

Další studie³ zkoumala souvislost mezi mikro- a nanoplasty (MNPs) a rizikem kardiovaskulárních onemocnění a zahrnovala pacienty s asymptomatickým onemocněním karotid, kteří podstoupili karotickou endarterektomii. Bylo zjištěno, že mikroplasty, zejména polyethylen a polyvinylchlorid, byly přítomné v karotidových plátech. Pacienti s mikroplasty v plátech měli čtyřikrát vyšší riziko infarktu, mrtvice nebo úmrtí během 34 měsíců sledování než pacienti bez přítomnosti MNPs. Studie tak naznačuje, že přítomnost mikroplastů v cévních plátech může zvýšit riziko kardiovaskulárních příhod. Mikroplasty mohou také sloužit jako nosiče škodlivých chemikálií a patogenů, které mohou být uvolňovány do těla při jejich konzumaci.

Zdroje mikroplastů: Odkud pocházejí?

Mikroplasty mohou pocházet z různých zdrojů. Některé z největších přispěvatelů do tohoto globálního problému jsou:

1) Kosmetika: Některé produkty, jako peelingové krémy, zubní pasty a sprchové gely, obsahují mikroplasty jako malé exfoliační částice. I když se tyto produkty po celém světě omezují, stále jsou významným zdrojem primárních mikroplastů.

2) Oděvy: Při praní syntetických tkanin, jako je polyester, nylon a akryl, se do vody uvolňují mikrovlákna, která se následně dostávají do vodních toků.

3) Plastové obaly: Degradace plastových obalů a jiných plastových výrobků přispívá k tvorbě sekundárních mikroplastů. Jedná se o dlouhodobý proces, který trvá desítky až stovky let, během něhož se plastové předměty postupně rozpadají na menší části. 

4) Pneumatiky: Opotřebování pneumatik vozidel při jízdě způsobuje uvolňování mikročástic do ovzduší, které se následně usazují na zemi nebo se dostávají do vodních toků.

Možnosti řešení a prevence

Pro řešení problému mikroplastů je nezbytné přijmout komplexní přístup zahrnující legislativní opatření, technologické inovace a změnu chování spotřebitelů. Zde jsou některé klíčové kroky, které mohou pomoci snížit množství mikroplastů v životním prostředí:

1. Omezení používání plastů: Snížení produkce jednorázových plastů je jedním z hlavních kroků k řešení problému. Evropská unie a další země přijaly opatření k zákazu některých jednorázových plastů, jako jsou plastová brčka, nádobí nebo vatové tyčinky s cílem snížit množství plastového odpadu, který se dostává do přírody.

2. Vývoj biologicky rozložitelných materiálů: Jednou z nadějí do budoucnosti je vývoj plastů, které se rychleji rozkládají v přírodě a nemají negativní dopady na ekosystémy. Výzkum v této oblasti je stále v raných fázích, ale existuje potenciál pro vývoj materiálů, které nahradí tradiční plasty.

3. Technologické inovace v odstraňování mikroplastů: Pokrok v technologiích na čištění vod může pomoci odstranit mikroplasty z odpadních vod před jejich uvolněním do životního prostředí. Některé inovace zahrnují filtrační technologie a biologické metody, které zlepšují účinnost zachycování mikroplastů.

4. Zvyšování povědomí veřejnosti: Klíčovou součástí řešení problému mikroplastů je zvyšování povědomí mezi spotřebiteli o jejich dopadu a možnosti snižování jejich používání. Osvěta o správném třídění odpadu, snížení spotřeby jednorázových plastů a volbě udržitelnějších alternativ je zásadní pro změnu chování.

5. Zlepšení recyklačních systémů: Recyklace plastů je stále nedostatečná a mnoho plastových výrobků končí na skládkách nebo v přírodě. Zvýšení efektivity recyklačních systémů a zajištění větší míry recyklace plastů může snížit množství plastového odpadu, který se dostává do přírody.

Co můžu sám udělat?

Zde je několik jednoduchých způsobů, jak můžete přispět k omezení problému s mikroplasty:

1. Omezte spotřebu plastů: Volte opakovaně použitelné výrobky místo jednorázových plastů. Například používejte látkové tašky, nerezová brčka nebo znovu naplnitelné lahve.

2. Zvolte udržitelné materiály: Podporujte produkty, které jsou vyrobeny z přírodních, rozložitelných nebo recyklovaných materiálů.

3. Třídění a recyklace: Správně třiďte odpad, abyste zajistili, že plasty nebudou končit na skládkách nebo v oceánech.

4. Prodlužte životnost textilií: Snižte počet praní syntetických oděvů, abyste omezili uvolňování mikrovláken do vody. Pořiďte si speciální sáčky na praní, které zachytávají uvolněná vlákna.

Závěr