Tento článek je převzatý z RiseByPerformance.cz, jeho autorem je Mgr. Adam Česlík.
Pokaždé, když se umyjete sprchovým gelem, nastříkáte luxusním francouzským parfémem, natřete tělovým mlékem nebo použijete deodorant, dostáváte do svého těla přes pokožku přímo do krve (aniž by šly přes játra, kde by mohly být deaktivovány) velkou dávku toxinů, které v lidském těle narušují hormony a způsobují některá onemocnění. Kde se tam vzaly a proč se o nich nemluví? Čtěte dále!
Velká spousta zdravý životní styl vyhledávajících lidí dnes řeší často až nepodstatná témata z oblasti zdraví, jako je škodlivost umělých sladidel, zda zvýšená konzumace bílkovin nezatěžuje ledviny nebo jestli není nebezpečné užívat doplňky stravy, přičemž jim uniká daleko závažnější problematika, která do velké míry přispívá ke vzniku rakoviny a celé řady onemocnění a zdravotních obtíží. Touto problematikou jsou toxiny obsažené v předmětech naší denní potřeby.
Lesk a bída současné civilizace
Za posledních 150 let vyprodukoval lidský průmysl tisíce chemických látek, které nám na jedné straně velice usnadňují či zpříjemňují život (konzervují potraviny, provoňují naše domovy, zabíjejí bakterie a umožňují nám vyrábět nádherné věci), jak se ale bohužel prokázalo, mají také negativní vliv na lidské zdraví.
Jak je to možné?
Řada z těchto látek má totiž chemickou strukturu podobnou našim hormonům, díky čemuž se pak v těle váží na hormonální receptory a narušují syntézu hormonů, provokují imunitní systém a především ničí mitochondrie a stojí za některými závažnými onemocněními. Těmto látkám z toho důvodu říkáme hormonální (endorkinní disruptory).
Lidské tělo je vybaveno poměrně efektivním systémem detoxikace (přes lymfatické uzliny a játra), kapacita těchto procesů však bývá v dnešní době vzhledem k celkové míře nejen těchto toxinů, ale také nezdravého životního stylu obecně (alkoholu, cigaret, léků, drog, stresu), překračována.
Řadu z těchto toxinů si navíc paradoxně sami a dobrovolně vmasírováváme do pokožky a umožňujeme tak jejich přímý vstup přes pokožku do krve, další dobrovolně vdechujeme a jiné polykáme. Bavíme se zde především o parabenech, které jsou obsaženy v kosmetice, kterou používáte KAŽDÝ DEN!
(Téma Lesk a bída současné civilizace aneb Nosce hostem – poznej svého nepřítele tvořila první přednášku Univerzity Performance lifestyle).
Proč jsou parabeny v kosmetice?
Parabeny (estery p-hydroxybenzoové kyseliny) jsou skupinou široce užívaných látek, které se používají jako konzervační činidla v kosmetice a farmaceutickém průmyslu. Najdete je všude od šampónů, sprchových gelů a tělových mlék, přes zubní pasty a pěny na holení, až po opalovací krémy a líčidla. A proto pokaždé, když se umyjete sprchovým gelem, nastříkáte luxusním francouzským parfémem, natřete tělovým mlékem nebo použijete deodorant, dostáváte je do svého těla.
Jaký je tam jejich efekt?
Na základě výsledků velké srovnávací studie z roku 2008, která zkoumala, co se za poslední 4 roky zjistilo o vlivu parabenových esterů na toxicitu a vznik nemocí v lidském těle, bylo definitivně potvrzeno, že [1]:
- Parabeny mají schopnost dostávat se do těla přes pokožku, aniž by byly deaktivovány a následně jsou ukládány v tkáních. Jejich hlavním zdrojem je proto aplikace tělové kosmetiky.
- Vykazují estrogenní aktivitu, kdy se váží na estrogenové receptory a mění jejich funkci, díky čemuž přispívají ke vzniku onemocnění prsu a kůže, stejně jako narušení funkce dalších tkání. Obecně pak vedou k tvorbě rezistentní tukové tkáně, u žen především na stehnech a zadku (pozn. autora).
- Kromě toho vykazují anti-androgenní aktivitu (snižují test0steron), čímž přispívají k posledních 50 let trvající postupné mužské kastraci.
- Mají genotoxický efekt, ničí mitochondrie, produkují volné radikály a ničí DNA. Díky tomuto efektu dokáží vést ke vzniku ra***inných buněk nejen ve tkáních bohatých na estrogenní receptory.
Jaký je důvod toho, že i přesto, že je nyní jasně zdokumentováno, že se parabeny v lidském těle hromadí, dostávají se do něj z kosmetiky a ničí naše zdraví, tak stále nebyly zakázány? Není to nic osobního, je to byznys.
A díky tomu i výše zmíněná studie musí končit pragmatickým upozorněním, že na základě výsledků je potřeba dopady parabenů dále sledovat (jinak by si říkali o problémy s autoritami a výzkum by nemusel být vůbec zveřejněn).
Jaké je východisko z této nelichotivé situace?
Kromě posilování tělesných detoxikačních procesů (zejména co se týče optimalizace fáze I jaterní detoxikace) je potřeba co nejvíce parabeny ze svého života eliminovat.
ŘEŠENÍ? KOSMETIKA BEZ XENOESTROGENŮ
O problematice parabenů a dalších hormonálních disruptorů přednáším na přednáškách Performance lifestyle již přes 3 roky. Až do dnešní doby přitom na našem trhu chyběla vhodná varianta nezávadné kosmetiky a přípravků pro domácnost, která by byla prokazatelně bez parabenů, triklosanů, ftalátů a dalších karcinogenních toxinů.
Někteří klienti si tak byli nuceni kupovat drahou kosmetiku ze zahraničí a jiní přešli na životní styl jeskynních mužů a přestali kosmetiku používat úplně. Po dlouhé době zvažování jsme se s mým kolegou ze společnosti, která pro Vás vyrábí Brainmaxy a Performance elektrolyt komplex rozhodli, že otálení a čekání na spasení už bylo dost, a že je potřeba naše zdraví a zdraví našich rodin vzít do vlastních rukou.
A tak Vám nyní na novém e-shopu www.brainmarket.cz přinášíme pestrou škálu přírodní kosmetiky, která je kompletně bez parabenů, xenoestrogenů a toxinů a je navíc postavena na adaptogenech a bylinách rostoucích na Sibiři, které stojí za jejím pozitivním efektem na pokožku i zdraví. Místo toho, abyste do svého těla dostávali toxiny, začnete do něj dostávat adaptogeny!
Vodní filtry
Kromě tohoto naleznete na BrainMarketu také VODNÍ FILTRY! Po kterých se lidé od uveřejnění článku o škodlivosti kohoutkové vody již dlouhodobě ptají.
Hodně úspěchů při zbavování se parabenů a využívání adaptogenů v kosmetice přeje Mgr. Adam Česlík.
ZDROJE:
- Darbre, P. D. and Harvey, P. W. (2008), Paraben esters: review of recent studies of endocrine toxicity, absorption, esterase and human exposure, and discussion of potential human health risks. J. Appl. Toxicol., 28: 561–578. doi:10.1002/jat.1358
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět na mail korektura@brainmarket.cz. Děkujeme!