Kyselina listová, folát, vitamín B9

Označují tyto pojmy jedno a totéž, nebo je mezi nimi rozdíl? Pojďme si v nich udělat jasno. 

Důležitost a funkčnost vitamínů B

Vitamíny skupiny B jsou nepostradatelnou složkou naší výživy. Naše tělo není schopné si je samo vytvořit, proto by příjem kvalitních živočišných potravin měl být naší prioritou. Naše buňky tyto vitamíny potřebují k nespočetnému množství procesů včetně regulace genů¹, produkce energie v buňkách, tvorby serotoninu - „hormonu štěst퓲, správnému vývoji mozku plodu a novorozenců, také pomáhají tělu zpracovávat stres a mnoho dalšího.

Pokud se večer vystavujeme nadměrnému modrému světlu, nebo jíme pozdě večer, dochází k ničení vitamínů B v krvi, a to následně znesnadní i průběh methylace (o tomto tématu více ve článku Homocystein). Tvorba i degradace (= rozklad) vitamínů B je řízená světlem, proto opravdu záleží na tom, jaké světelné podmínky máme okolo sebe (umělé světlo vs. přirozené sluneční světlo).³

Do této skupiny vitamínů patří: B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin), B5 (kyselina pantothenová), B6 (pyridoxin), B7 (biotin), B9 (folát) a B12 (kobalamin). V tomto článku se zaměříme specificky na vitamín B9.

Důležitost vitamínu B9

Jednu z hlavních rolí hraje vitamín B9 v procesu methylace. Tento proces udržuje naše geny správně funkční a stará se také o tvorbu jednoho z nejsilnějších antioxidantů, které si naše tělo tvoří – glutathionu.

Mezi další působení tohoto vitamínu řadíme zejména jeho vliv na vývoj nervové soustavy dětí, proto je důležité mít ho dostatek i v průběhu těhotenství. Vitamín B9 je úzce propojen s vitamínem B12⁴, vždy by tedy měl brát ohled na oba dva. Pozor by si měli dát především ti z vás, kteří se svém jídelníčku nemají pravidelně živočišné produkty, protože právě ty jsou jejich důležitým zdrojem. Společně tyto dva vitamíny pomáhají recyklovat homocystein a obnovují zásoby další nepostradatelné aminokyseliny - methioninu. To následně pozitivně ovlivňuje průběh methylace a udržení hladiny homocysteinu pod kontrolou.⁵

Formy vitamínu B9

Syntetická, tedy uměle vytvořená, forma vitamínu B9 se nazývá kyselina listová. Teď jste možná zaskočeni a něco vám tady nesedí. Kyselina listová je po dlouhá léta doporučována a vyzdvihována, ale asi je vám jasné, že když se jedná o syntetickou formu, není o co stát. Většina běžných doplňků stravy obsahuje právě tuto formu a stejně se tak se přidává i do spousty potravin. Pokud tuto formu suplementujete například i během těhotenství v dobré víře, že svému dítěti pomáháte, musím vás zklamat. Kyselina listová není schopná projít do placenty, a tedy ani k miminku.⁶ Naopak se může v těle zbytečně hromadit a její kumulace může být zdraví škodlivá.⁷ Některé zdroje uvádí, že i kyselinu listovou najdeme přirozeně v některých potravinách. Kyselinu listovou si poté játra musí přeměnit na aktivní formu a jelikož je tento proces velmi pomalý, nemůžeme na tyto potraviny spoléhat.⁸

Přírodní avšak neaktivní formou vitamínu B9 je folát, který se následně v těle mění na aktivní formu L-methylfolát (známý také jako 5-MTHF). Aktivní forma vitamínu B9 hraje svou roli například i v prevenci demence.⁸ Pojem „folát“ bývá také používán k označení skupiny hned více látek.⁸

Příjem vitamínu B9

Vitamín B9 můžete čerpat (měli byste) z přirozených zdrojů, mezi které patří například játra, chřest, špenát či čočka.⁹ Kdykoliv je to možné, volte organické a BIO potraviny, protože ty nejsou pěstovány s chemickými látkami, které v rostlině zahubí mikroby, které folát tvoří.¹⁰ Lidem, kteří mají mutaci genu MTHFR, je doporučováno vitamín B9 suplementovat, protože při této mutaci není jejich tělo schopné aktivní formu vitamínu vyprodukovat.⁸

Já vás chci však podpořit a připomenout, že i to, jak se naše geny chovají, můžeme ovlivnit. Regulace činnosti genů je možná skrze epigenetiku – tedy to, jak se o sebe staráme, jaké volby činíme (například jaké potraviny (ne)konzumujeme) a v jakém prostředí žijeme.¹¹ Při suplementaci vitamínu si dejte pozor, abyste nenarušili hladiny dalších vitamínu. Vše v těle je propojené, a proto pokud „se nadopujeme“ jednou látkou, extrémně rychle tím zvýšíme její hladinu v krvi a tím oslabíme hladiny jiných elementů.

Michaela Majerová

Zdroje

₁LACHKÝ, Jaroslav. Infračervené svetlo zlepší Mikrobíom a črevo. 2022

₂ LACHKÝ, Jaroslav. Dopamín a jeho vplyv na depresiu. 2022

₃LACHKÝ, Jaroslav. Kvantová biológia. 2022

₄FALLON, Sally a Mary G. ENIG. Vitamin B12: Vital Nutrient for Good Health. 2005

₅MASTERJOHN, Christopher. Beyond Good and Evil. 2012

₆MASTERJOHN, Christopher. Vitamins for Fetal Development: Conception to Birth. 2013

₇ARNARSON, Atli. Folic Acid vs. Folate — What’s the Difference? 2022

₈LEECH, Joe. L-Methylfolate (5-MTHF): Your Must-Read Beginner’s Guide. 2021

₉National Institutes of Health. Folate. Fact sheet for consumers. 2018

₁₀SENEFF, Stephanie. Folic Acid and Glyphosate. 2016 

₁₁LACHKÝ, Jaroslav. Čo je epigenetika a ako pracuje. 2022

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět na mail korektura@brainmarket.cz. Děkujeme!