Jak tělo čistí samo sebe? Klíčové orgány a procesy

Lidské tělo je fascinující mechanismus, který má přirozenou schopnost udržovat rovnováhu a zbavovat se látek, které nepotřebuje. Tento proces není jen módním trendem, označovaným jako "detox", ale základní biologickou funkcí, která nám umožňuje žít zdravý život. V posledních letech slovo "detoxikace" ztratilo svou pověst díky komerčním slibům zázračných kúr. Pravda je však taková, že tělo se čistí samo a to neustále. Naším úkolem není tento proces „nastartovat“, ale spíše ho podpořit tím, že mu nebudeme stát v cestě a vytvoříme pro něj optimální podmínky.

Co tedy znamená „čistit tělo“? Ve skutečnosti jde o podporu rovnováhy v organismu. Tělo používá propracované systémy k tomu, aby odstraňovalo toxické látky – odpadní produkty metabolismu, zbytky chemikálií z prostředí nebo potravin, které přirozeně procházejí našimi tkáněmi.

Hlavní systémy zapojené do přirozeného čištění

Játra – chemická továrna těla

Játra jsou doslova centrem řízení metabolismu a očisty těla. Tato impozantní orgánová „továrna“ zpracovává látky, které tělo nepotřebuje nebo by mohly být škodlivé. Škodliviny rozkládají na méně nebezpečné složky, které se následně vylučují močí nebo stolicí.

Játra také zajišťují, že živiny z potravy se přemění na energii, kterou tělo potřebuje. V játrech probíhá zpracování toxických látek ve dvou hlavních fázích – nejprve jsou chemicky upraveny na snadněji zpracovatelné sloučeniny a poté konjugovány, aby mohly být vyloučeny z těla.¹ Díky složitým enzymatickým procesům dokážou neutralizovat alkohol, léky a další chemikálie, které se dostanou do krevního oběhu. Podpora zdraví jater spočívá především v pestré stravě, dostatečném příjmu tekutin a omezení konzumace alkoholu.

Střeva – vstřebávání a eliminace

Trávicí systém je dalším klíčovým hráčem v procesu přirozeného čištění těla. Střeva nejen vstřebávají živiny z potravy, ale také pomáhají odstraňovat zbytky, které tělo nepotřebuje. Správná funkce střev je nezbytná pro to, aby tělo dokázalo zbavit odpadních látek a toxinů.

Rovnováha střevní mikroflóry je přitom zásadní. Bakterie ve střevech hrají roli nejen při trávení, ale také při ochraně před škodlivými látkami. Strava bohatá na vlákninu podporuje diverzitu střevní mikroflóry, což přispívá nejen k efektivnímu trávení, ale také k regulaci metabolických procesů a odstraňování odpadních látek.²

Ledviny – filtrační systém těla

Ledviny pracují nepřetržitě na filtraci krve. Odstraňují odpadní produkty metabolismu, přebytečnou vodu a soli, které následně vylučují močí. Každý den ledviny přefiltrují přibližně 190 litrů krve, což z nich dělá jeden z nejvýkonnějších orgánů v těle.
Pro optimální funkci ledvin je důležitý dostatečný příjem tekutin, zejména čisté vody. Nedostatečná hydratace může vést ke zvýšeným hladinám hormonu vazopresinu, což negativně ovlivňuje funkci ledvin a snižuje jejich schopnost efektivně odstraňovat odpadní látky z těla.³

Lymfatický systém – tichý odstraňovač

Lymfatický systém funguje jako „čistící služba“ tkání. Transportuje lymfu, tekutinu obsahující bílé krvinky, které pomáhají bojovat proti infekcím a odstraňovat toxiny. Na rozdíl od krevního oběhu lymfa nemá svou „pumpu“, takže její pohyb závisí na svalové aktivitě a pohybu těla. Pravidelný odporový a aerobní trénink dokáže nejen zvýšit proudění lymfy, ale také zmírnit zánětlivé procesy, což přispívá k lepší regeneraci tkání.⁴ Nejen pohyb, ale také masáže podporují proudění lymfy, čímž napomáhají efektivnímu odstraňování škodlivin z těla. Lymfatický systém tak hraje klíčovou roli v regeneraci organismu.

Dýchací systém – vylučování skrze dech

Každý nádech a výdech je součástí očistného procesu. Plíce odstraňují oxid uhličitý, vedlejší produkt metabolismu a pomáhají tělu zbavit se některých těkavých látek. Těkavé organické látky můžou v dechu sloužit jako biomarkery pro sledování metabolických a zánětlivých procesů v těle, což zdůrazňuje význam plic jako nástroje nejen pro výměnu plynů, ale i pro diagnostiku.⁵ Dechová cvičení, pobyt na čerstvém vzduchu a vyhýbání se znečištěnému prostředí jsou způsoby, jak podpořit tuto přirozenou schopnost těla. Kyslík je totiž základním palivem pro buněčné procesy a správná ventilace je nezbytná pro rovnováhu organismu.

Kůže – bariéra i vylučovací orgán

Kůže, největší orgán těla, má mnoho funkcí, mezi něž patří i vylučování odpadních látek. Prostřednictvím potu se z těla odstraňují soli, močovina a další metabolity. Pocení umožňuje vyloučit i látky, které nejsou detekovatelné v krvi nebo moči, jako například bisfenol A (BPA), což podtrhuje důležitost kůže v očistných procesech.⁶
Saunování, pravidelný pohyb a dostatečná hydratace podporují zdraví kůže a její schopnost se podílet na vylučování toxinů. Péče o pokožku není jen kosmetickou záležitostí – zdravá kůže je klíčová pro celkovou detoxikační schopnost těla.

Role emocí a psychického zdraví v očistě těla

Kromě fyzických procesů a činnosti orgánů hraje zásadní roli při přirozené očistě těla také psychická pohoda. Chronický stres a negativní emoce mohou ovlivnit hormonální rovnováhu a oslabit funkci klíčových orgánů, jako jsou játra nebo ledviny. Kortizol, stresový hormon, například zpomaluje trávení a může zvyšovat zánětlivé procesy v těle. Stres také narušuje střevní bariéru prostřednictvím aktivace žírných buněk, což vede k větší propustnosti střev a umožňuje průnik škodlivých látek do krevního oběhu.⁷ Péče o psychiku je tedy nedílnou součástí komplexní podpory rovnováhy organismu.

Závěr

Tělo je neuvěřitelně schopné udržovat samo sebe v rovnováze a zbavovat se toho, co nepotřebuje. Místo hledání „zázračných detoxů“ bychom se měli zaměřit na podporu přirozených procesů. Zdravá strava, pohyb, dostatek spánku a hydratace jsou klíčem k tomu, aby naše tělo mohlo fungovat tak, jak bylo navrženo – dokonale. Tělo ví, co dělá – stačí mu k tomu jen vytvořit ty správné podmínky.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět na mail korektura@brainmarket.cz. Děkujeme!

¹Grant, D. (1991). Detoxification pathways in the liver. Journal of Inherited Metabolic Disease, 14, 421-430.

²Myhrstad, M., Tunsjø, H., Charnock, C., & Telle-Hansen, V. (2020). Dietary Fiber, Gut Microbiota, and Metabolic Regulation—Current Status in Human Randomized Trials. Nutrients, 12.

³Clark, W., Sontrop, J., Huang, S., Moist, L., Bouby, N., & Bankir, L. (2016). Hydration and Chronic Kidney Disease Progression: A Critical Review of the Evidence. American Journal of Nephrology, 43, 281 – 292

⁴Lian, Y., Sandhu, S., Asefa, Y., & Gupta, A. (2024). The Effect of Exercise on Reducing Lymphedema Severity in Breast Cancer Survivors. Cancers, 16.

⁵Ibrahim, W., Carr, L., Cordell, R., Wilde, M., Salman, D., Monks, P., Thomas, P., Brightling, C., Siddiqui, S., & Greening, N. (2021). Breathomics for the clinician: the use of volatile organic compounds in respiratory diseases. Thorax, 76, 514 - 521.

⁶Genuis, S., Beesoon, S., Birkholz, D., & Lobo, R. (2011). Human Excretion of Bisphenol A: Blood, Urine, and Sweat (BUS) Study. Journal of Environmental and Public Health, 2012.

⁷Vanuytsel, T., Van Wanrooy, S., Vanheel, H., Vanormelingen, C., Verschueren, S., Houben, E., Rasoel, S., Tόth, J., Holvoet, L., Farré, R., Van Oudenhove, L., Boeckxstaens, G., Verbeke, K., & Tack, J. (2013). Psychological stress and corticotropin-releasing hormone increase intestinal permeability in humans by a mast cell-dependent mechanism. Gut, 63, 1293 - 1299.