Imunita na podzim a v zimě

Přichází podzim, který s sebou nese kratší dny, bere slunci sílu a končí čas pro sběr zeleniny a ovoce z našich zahrádek, které jsme si přes léto užívali. Co dělat pro to, abychom udrželi naši imunitu v nejvyšších obrátkách a vyhnuli se co nejvíce otravným nemocem a nachlazení? Které vitamíny nám můžou pomoct? Na to se podíváme v dnešním článku. Pojďme na to! 

Co je to imunita a kde sídlí? 

Imunita je přirozená obraná schopnost těla zajišťující rozpoznání a likvidaci patogenů přicházejících jak z vnějšího, tak i vnitřního prostředí. Imunitu tvoří hned několik obranných linií:

  1. Kůže a slizniční membrány - brání přímý kontakt bakterií a virů s vnitřním prostředím těla
  2. Interní imunita - spouští ji chemické signály a ty dávají signál leukocytům (bílým krvinkám) a antimikrobiálním proteinům, tyto látky se vážou na pronikající „útočníky“ a toto spojení tvoří zánět
  3. Adaptivní obranná linie je třetí a poslední částí, tvoří ji specifické protilátky určené k likvidaci specifických mikroorganismů

Podle výzkumů 70-80% našich imunitních buněk sídlí ve střevech a trávicím traktu.1 Pro udržení vysoké ochrany a podpory imunity bude tedy kromě správně zvolených vitamínů, minerálů a stopových prvků záležet i na celkové skladbě jídelníčku a jeho vztahu k našim střevům. Střevní mikrobiota je někdy nazývána „druhým mozkem“ a toto označení rozhodně není mylné!

Vitamíny a minerály

1.) Vitamín D

Do pomyslné první obranné linie není lepšího kandidáta! Účinky vitamínu D na lidské tělo jsou opravdu ohromné. Tlumí přehnanou reakci imunitního systému či zánět a mnohem více. Povšimnuli jste si, že v létě trpí na nachlazení, rýmu, infekce či další onemocnění horních cest dýchacích mnohem méně jedinců než v podzimních a zimních měsících? Za touto spojitostí stojí nepochybně i vitamín D! Hladiny vitamínu D v lidském těle totiž korelují s výskytem infekcí v horních dýchacích cestách.3 Naše kůže při kontaktu s UVB zářením (pocházejícím ze slunce) dokáže během 10-15 minut vytvořit 10 000 - 15 000 IU vitamínu D.4  A to už je pořádná porce!

Mezi zdroje můžeme kromě slunečního záření zařadit také máslo, tresčí játra či vejce od slepic z volného venkovního chovu. Tyto zdroje však množství absorbovanému ze slunce nesahají ani po palec u nohy. Všimli jste si jisté podobnosti u zdrojů? Ano! Všechny mají vysoký obsah tuků! Vitamín D je totiž vitamín rozpustný v tucích, ve vodě je nerozpustný, proto při používání suplementů obsahujících vitamín D dbejte na jeho příjem společně s nějakým zdrojem tuku. Mezi projevy nedostatku se může řadit vypadávání vlasů, pomalé hojení ran, bolesti svalů a kloubů či vyšší míra kazivosti zubů. Pokud stále váháte, jaký vitamín si pro posílení imunity na podzim pořídit, vitamín D můžu s čistým svědomím zařadit do skupiny Must have.

2.) Vitamín A

Je vitamín spadající do skupiny antioxidantů. Antioxidanty jsou látky přispívající k ochraně buněk před volnými radikály způsobujícími oxidační stres. Naše tělo chrání tak, že převádí volné radikály do méně reaktivních forem, anebo je plně zneškodňují tím, že volnému radikálu darují elektron a tím ho neutralizují. 

Vitamín A je vitamín rozpustný v tucích schopný zvyšovat protizánětlivou odpověď organismu.5 Je součástí procesu tvorby epitelové tkáně v těle (jedná se o druh tkáně pokrývající povrch těla a vystýlající takřka všechny tělní dutiny). Tvoří tak prví reálnou obrannou linii proti infekcím a patogenům z prostředí. Podporuje tvorbu mucinu, a tak zlepšuje mechanickou ochranu ústní a střevní sliznice.6 Další důležitou roli hraje vitamín A při vývoji a organizaci T buněk (lymfocytů). T buňky jsou buňky bílých krvinek pocházející z kostní dřeně. Při kontaktu s patogeny zahajují zánětlivou reakci.7 Pro jejich správný vývoj a jejich směrování do správných částí těla je vitamín A nezbytný! Vitamín A můžeme čerpat například z másla, vaječných žloutků či orgánového masa, zdrojů velice podobných těm, jaké byly zmiňovány u vitamínu D. Mezi projevy nedostatku se řadí nadměrná únava, suché oči či dokonce časté záněty spojivek, zvýšený výskyt suché kůže a ekzémů, nebo náchylnost k nemocem dýchacích cest.

3.) Vitamín E

Vitamín E je hlavní antioxidant rozpustný v tucích, který vychytává peroxylové radikály a ukončuje oxidaci polynenasycených mastných kyselin (PUFA).8,9 Studiemi bylo pozorováno, že při podávání vitamínu E v dostatečných dávkách došlo k hojnému množení bílých krvinek (lymfocytů), zvýšení hladiny imunoglobulinů a NK buněk (jejichž název vypovídá o jejich funkci NK - natural killer neboli přirození zabijáci našeho imunitního systému.)11 Mezi výborné zdroje vitamínu E se řadí rostlinné oleje, listová zelenina, obilné potraviny, vejce či ořechy. Nedostatek vám naznačí poruchy vaječníků, varlat, svalů či nervů anebo snížení obranyschopnosti organismu z důvodu nedostatečné antioxidační kapacity těla.

4.) Vitamín C

Finálním a neustále omílaným vitamínem spojovaným s imunitou se stává vitamín C. Ne nadarmo nám naše babičky při nachlazení a nemocech vštěpují do hlavy vitamín C. Ten je totiž silným antioxidantem, který sice neumí zabránit vzniku nemoci, avšak studie ukázaly, že včasná intervence vitamínem C při vzniku nemoci může dobu trvání nemoci samotné zkrátit.12 Vitamín C jako prevence tedy úplně nefunguje, avšak ve chvílích, kdy je tělo pod vyšší stresovou náloží, může být pro náš imunitní systém cenným benefitem. 

Nejlepším a nejbohatším zdrojem vitamínu C je syrové ovoce a zelenina, nejen že se v nich vitamín C vyskytuje přirozeně, navíc bývá doprovázen určitými fytonutrienty, které dokáží vstřebatelnost a využitelnost tělem ještě zvýšit. Mezi nejbohatší zdroje se řadí černý rybíz, kiwi či červené papriky. Nedostatek může značit vypadávání vlasů, podráždění, deprese, poruchy spánku, v extrémních případech smrtelná námořnická nemoc kurděje. Ať už se na podzim rozhodnete zařadit kterýkoliv z vybraných vitamínů, pokuste se ho načerpat z potravin, ve kterých se vitamíny vyskytují dobře absorbovatelných formách, společně s látkami podporující jejich vstřebatelnost. Pokud sáhnete po suplementu, ujistěte se, že se jedná o kvalitní značku s dostatečným dávkováním bez balastních látek!

 

Rostislav Nestrašil

 

Zdroje:

  1. WIERTSEMA, Selma P., Jeroen VAN BERGENHENEGOUWEN, Johan GARSSEN a Leon M. J. KNIPPELS. The Interplay between the Gut Microbiome and the Immune System in the Context of Infectious Diseases throughout Life and the Role of Nutrition in Optimizing Treatment Strategies. Nutrients [online]. 2021.
  2. Adit A., Jonathan M. MANSBACH a Carlos A. CAMARGO. Association Between Serum 25-Hydroxyvitamin D Level and Upper Respiratory Tract Infection in the Third National Health and Nutrition Examination Survey. Archives of Internal Medicine [online]. 2009.
  3. WACKER, Matthias a Michael F. HOLICK. Sunlight and Vitamin D. Dermato-Endocrinology [online]. 2014.
  4. GREEN, H. N. a E. MELLANBY. VITAMIN A AS AN ANTI-INFECTIVE AGENT. BMJ [online]. 1928.
  5. MCCULLOUGH, F. S. W., C. A. NORTHROP-CLEWES a D. I. THURNHAM. The effect of vitamin A on epithelial integrity. Proceedings of the Nutrition Society [online]. 1999.
  6. KANG, S G, J PARK, J Y CHO, B ULRICH a C H KIM. Complementary roles of retinoic acid and TGF-β1 in coordinated expression of mucosal integrins by T cells. Mucosal Immunology [online]. 2011.
  7. ZINGG, Jean-Marc. Vitamin E: A Role in Signal Transduction. Annual Review of Nutrition [online]. 2015.
  8. LEE, Ga a Sung HAN. The Role of Vitamin E in Immunity. Nutrients [online]. 2018.
  9. ADOLFSSON, Oskar, Brigitte T. HUBER a Simin Nikbin MEYDANI. Vitamin E-Enhanced IL-2 Production in Old Mice: Naive But Not Memory T Cells Show Increased Cell Division Cycling and IL-2-Producing Capacity. The Journal of Immunology [online]. 2001.
  10. WANG, Xiao-Hui, Xian-Qing ZHOU, Jian-Ping XU, Ying WANG a Jing LU. The effects of vitamin E on NK cell activity and lymphocyte proliferation in treated mice by 2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-p-dioxin. Immunopharmacology and Immunotoxicology [online]. 2009.
  11. HEMILÄ, Harri a Elizabeth CHALKER. Vitamin C for preventing and treating the common cold. Cochrane Database of Systematic Reviews [online]. 2013.