S nastupujícím podzimem přichází i větší výskyt respiračních onemocnění, které se jako každý rok nevyhýbají ani dětem. Nutno podotknout, že pokud o imunitní systém dětí pečujeme od narození, můžeme si být jisti, že s drtivou většinou respiračních onemocnění si imunita dítěte později poradí.
Imunitní systém (IS) je soubor buněčných mechanismů nezbytný pro naše přežití. Chrání nás před bakteriemi, viry a dalšími mikroby a působí jako prevence před infekcemi. Představte si imunitní systém jako štít, který vás nonstop chrání před útoky bakterií, virů a parazitů. Každý den se doslova brodíme mořem patogenů a bez IS bychom byli pro bakterie, viry a parazity velice snadnou kořistí.
Náš imunitní systém se skládá z řady buněk, tkání a orgánů, které nás po celý život chrání před útoky patogenů a udržují nás zdravé a schopné odolat mnoha opakovaným infekcím. Jedna z částí imunitního systému slouží dokonce jako takové dlouhodobé uložiště vzpomínek, protože si pamatuje vše, vůči čemu během života bojovala - jakoukoli rýmu, nachlazení, chřipku i bolest břicha. Přesto, jakmile se dítě narodí, jeho imunitní systém musí rychle reagovat na svět plný virů a bakterií. Jak se tedy liší imunitní systém kojenců, dětí, dospívajících a dospělých?
Co je imunita a kdy začíná její vývoj?
Imunitní systém jedince se začíná tvořit již během porodu. To, jakým způsobem se dítě narodí významně ovlivňuje jeho budoucí vitalitu imunitního systému. Oproti dětem přivedeným na svět císařským řezem mohou mít děti, které se narodily přirozenou cestou mnohem robustnější imunitu, protože se při průchodu porodními cestami setkávají s celou řadou patogenů, které si imunitní systém zapamatuje. Během průchodu porodním kanálem zároveň dochází k prvotnímu osídlení mikrobiomu dítěte. Mikrobiom poté dává základ imunitnímu systému. Mikrobiom je společenstvo mikroorganismů, které se usídlily v našem organismu. Je to soubor bakterií, kvasinek, hub, virů a prvoků, který dohromady čítá okolo 100 bilionů organismů se 150x větší genetickou informací než u člověka.
V těle začíná imunita v bílých krvinkách neboli leukocytech. Ty jsou uloženy na různých místech těla, která se označují jako lymfoidní orgány, mezi které patří brzlík, slezina, kostní dřeň a lymfatické uzliny. Bílé krvinky se dále dělí na fagocyty a lymfocyty. Fagocyty přilnou k patogenu, pohltí ho a speciálními enzymy zničí. Lymfocyty poté pomáhají tělu si vzpomenout na předešlé útočníky a rozpoznat je, pokud se vrátí.
Protože nevíme o většině povinností, které náš imunitní systém dělá, často nemyslíme na to, jak je zaneprázdněn. Realita je však taková, že stejně jako naše srdce a plíce, tak i náš imunitní systém neustále pracuje na tom, aby nás udržel zdravé. O tomto úsilí svědčí i fakt, že náš imunitní systém generuje gramy protilátek každý den!
Vrozený a získaný imunitní systém
Imunitní systém můžeme rozdělit na vrozený a získaný, který pochází z vystavení patogenům v průběhu života. V rámci získaného imunitního systému jsou děti vybaveny miliony nově generovaných imunitních válečníků zvaných T buňky. Tyto buňky rozpoznávají každý jiný patogen a pomáhají budovat náš imunitní systém. Množství T buněk ovšem v průběhu života začíná klesat.
V těhotenství, získávají děti imunitní buňky od matky prostřednictvím placenty a po narození prostřednictvím mateřského mléka. Kojení je tak pravděpodobně jedním z nejlepších způsobů, jak pomoci podpořit imunitní systém dítěte, když se vyvíjí. Postupem času imunitní systém dítěte dozrává a dokáže bojovat s infekcemi sám.
Funkce imunitního systému
Ukážeme si modelovou situaci dítěte, které přijde do kolektivu a zcela správně můžeme očekávat, že se sem tam nějakému nachlazení nejspíš nevyhne. Imunitní systém se v tuto dobu dostane pod palbu celého koktejlu virů, se kterými si musí poradit. To je v pořádku. Jak si později vysvětlíme, získaná imunita je pro náš budoucí život velká výhoda, protože pokud například dítě onemocní planými neštovicemi, imunitní systém si to zapamatuje a pro příště se dovede bránit. Samozřejmě to samé neplatí u nachlazení nebo chřipky, protože každá taková sezóna s sebou nese trochu jiný, pozměněný vir. Funkce imunitního systému se posiluje i zvýšenou teplotou nebo horečkou, která podporuje funkci imunitního systému na mnoha úrovních. Pokud tedy dítě onemocní, doporučují i lékaři vyčkat 2-3 dny, jestli si imunitní systém sám neporadí. V opačném případě začíná pokročilejší léčba.
Jak imunitní systém pracuje?
Imunitní systém nejprve vytvoří silnou odpověď na všechny nové infekce. To je obzvláště důležité v našich nejzranitelnějších raných letech. Látky, které vyvolávají imunitní reakci se nazývají antigeny. Jakmile je protilátka vytvořena, její kopie zůstává v těle, takže pokud se stejný antigen objeví znovu, může se s ním rychleji vypořádat. Poté si vytvoří vzpomínky - ve formě paměťových buněk - pro všechny patogeny v našem prostředí, abychom mohli být v budoucnu chráněni. Pokud se prostředí během našeho života příliš nemění, v dospělosti bychom měli být dokonale přizpůsobeni tomu, abychom zůstali zdraví a dokázali se ubránit proti většině toxinů. V dospělosti můžeme poznat oslabený imunitní systém zejména tehdy, pokud se nám často opakují různá nachlazení. A není to jen o frekvenci, ale také o průběhu.
Imunitní systém je skutečně sofistikovaný a velmi propracovaný systém obrany těla. Když se do těla dostane nebezpečná látka, imunitní systém se nastartuje a zaútočí. Děti nemají plně vyvinutý imunitní systém do věku asi 7-8 let. Protože imunitní systém pomáhá tělu bojovat proti chorobám a infekcím, mají děti ve srovnání s dospělými zvýšené riziko vzniku onemocnění jako jsou průjmy, infekce uší, plané neštovice nebo potravinové alergie.
Vrozený imunitní systém a získaná imunita
Všichni jsme se narodili s vrozenou imunitou, což je typ naší obecné ochrany. Kůže například funguje jako bariéra, která brání vstupu patogenů do těla. Imunitní systém rozpozná, kteří útočníci jsou cizí, a kteří mohou být potencionálně nebezpeční.
Fyzické bariéry imunitního systému se skládají z kůže, oční rohovky a sliznice, která lemuje dýchací, gastrointestinální a genitourinární trakt. To vše vytváří fyzické bariéry, které pomáhají chránit tělo dítěte. Chrání před škodlivými zárodky, parazity aj. Vrozený imunitní systém, jak už sám název napovídá, zdědíme. Je aktivní od narození dítěte a když tento systém rozpozná "útočníka", okamžitě se pustí do akce. Buňky imunitního systému útočníka společně obklopí a útočník je zabit uvnitř buněk imunitního systému (nazývaných fagocyty).
Získaná imunita se vyvíjí po celý náš život a vytváříme si ji, když jsme vystaveni různým onemocněním. Jak se dítě díky kontaktu s ostatními stále více setkává s různými viry a bakteriemi, zvyšuje se šance na nachlazení, ale také organismus dostává velký dar budovat si neprůstřelnou imunitu. Z tohoto důvodu, pokud dítě onemocní, i lékaři doporučují 2-3 dny počkat, než se nasadí antibiotika. To je doba, kdy si imunitní systém může "zapamatovat".
Bakteriální a virová onemocnění
Jak už jsme si vysvětlili, náš imunitní systém je tvořen vrozenými reakcemi, se kterými jsme se narodili, a adaptivními reakcemi, které pocházejí z nahromaděného vystavení minulým patogenům. Ne všechno můžeme ovlivnit, ale dnes je zcela jisté, že naši imunitu můžeme několika kroky podpořit. A specifickou skupinou jsou právě děti. U těch máme ještě šanci ovlivnit to, jak bude jejich tělo reagovat na přicházející onemocnění. Není možné se všem onemocněním úplně vyhnout (to by ani nebylo žádoucí), ale určitě jsou kroky, kterými můžeme ovlivnit to, jak jejich tělo bude reagovat při setkání s nemocí, jaký bude mít průběh a jak dlouho bude trvat.
Onemocnění, které mohou nejen děti potkat jsou vždy buď bakteriálního nebo virového původu a ty se liší v několika ohledech. Virová onemocnění jsou především různé úrovně respiračních onemocnění od běžného nachlazení po chřipku. Projevuji se například potížemi dýchacích cest, kašlem, zvýšenou teplotou nebo horečkou. V tuto chvíli může poměrně hodně pomoci podávání vitaminu C, protože ten dokáže zmírnit projevy nemoci.[1]
Onemocnění bakteriálního původu se projevuje zcela jinak. Především je třeba říci, že bakterie jsou mnohem větší organismy, které vyvolávají například angínu, potíže s plícemi nebo infekce močových cest. Bakterie nám škodí zejména proto, že narušují a dráždí tkáně, což poté vyvolává nepříjemné příznaky.
6 bodů, kterými můžeme podpořit imunitní systém dětí
1.) Kojení
Mateřské mléko obsahuje protilátky zvyšující imunitu. Bílé krvinky jsou jediným zdrojem protilátek pro kojence v prvních šesti měsících života. Mateřské mléko chrání před ušními infekcemi, alergiemi, průjmem, zápalem plic, meningitidou a infekcemi močových cest. Mlezivo, první mléko, které se po porodu produkuje, je obzvláště bohaté na protilátky bojující proti chorobám, proto je doporučováno kojení minimálně 6 měsíců a určitě je to dobrý start do života.
2.) Mikronutrienty - vitamíny, minerály a stopové prvky
Jak jsme si řekli, imunitní systém neúnavně pracuje 24 hodin denně. U dětí má o to více práce, protože se jejich organismus poprvé setkává se vším, proti čemu musí tvořit protilátky. V tomto platí totéž, co u dospělých, protože tím, že do organismu "pošleme" mikronutrienty v dostatečném množství, imunitní systém má sílu bojovat. A platí to i naopak. Pokud svou stravu nemáme pestrou a chybí v ní základní živiny, jako jsou vitamíny a minerály, může to být krok k neustále se opakujícímu kolu nachlazení, infekcí a jiných projevů oslabeného organismu. Bohužel kvalita ovoce a zeleniny a s tím i související obsah vitamínů a minerálů, z několika důvodů klesá. Kvůli tomu se ani u dětí nemůžeme spoléhat pouze na stravu, přestože by nám mělo být jasné, že pestrý jídelníček dětí je něco, o co bychom měli usilovat. Je potřeba říci, že i s vitamíny a minerály, které budeme dětem podávat je důležité mít trpělivost. Vybudovat si silnou imunitu často trvá déle, nicméně je to do budoucna velmi efektivní. Vitamín D, C a zinek jsou tři mikronutrienty, které potřebují k silné imunitě nejen dospělí, ale i děti. Jeden takový komplex jsme vytvořili pod názvem BrainMax Immunity Kids. Má výbornou jahodovou příchuť a tyto základní mikronutrienty jsou zde obohaceny o betaglukany z hlívy ústřičné.
.jpg)
Určitě bychom měli zmínit, které doplňky stravy je dobré dětem dávat. Často se rodiče snaží doplňky stravy řešit multivitamíny. Ty jsou vhodné přes teplejší části roku, které nejsou tolik rizikové na různá virová onemocnění. V čase podzimu a nastupující zimy je efektivnější volit základní vitamíny zvlášť. Které to jsou? Je to podobné jako u dospělých, tzn. vitamin C, vitamin D a zinek. Všechny tyto vitamíny dnes pohodlně najdete ve formě bonbónů, které jsou zejména pro menší děti přitažlivější, co se chuti týče. U větších dětí, které nemají problém s polykáním kapslí můžete jak vitamin C, tak vitamín D podávat v kapslích, popřípadě ve spreji, kapkách nebo prášku. Významný podíl na silném imunitním systému má kolostrum. To může být buď kozí nebo kravské. Kolostrum je mimořádně bohaté na imunoglobiny, laktoferin, cytokiny a široké spektrum vitamínů a biominerálů. Svůj význam má také rybí olej. Kromě vlivu na správný růst a vývoj mozku má také vliv na imunitní systém.[2]
.jpg)
3.) Omezte u dětí cukr
To, že nám cukr škodí nejspíš víme. Západní medicína mluví o cukru pouze v souvislosti s nadváhou a nezdravým životním stylem. Pro náš imunitní systém je cukr mnohem větší problém. Strava s vysokým obsahem rafinovaného cukru může narušit příjem některých vitamínů a minerálů a kromě toho cukr zabírá místo před nezpracovanými potravinami, které tělu kromě vitamínů a minerálů dodávají také vlákninu.
4.) Dostatek spánku a psychická pohoda
Spánek je neméně podstatným způsobem, kterým můžeme podpořit imunitní systém a netýká se zdaleka jen dětí, ale i nás dospělých. Nastavení spánkového režimu, který bude každý den přibližně stejný a nebudou v něm velké časové výkyvy je pro imunitu dětí klíčové. Délka spánku se liší podle věku. Školou povinné děti by měly spát až 11 hodin denně, zatímco dospívající 9 hodin. Ke kvalitě spánku mohou pomoci brýle, které blokují modré světlo. Ty pomáhají vyplavovat hormon meIatonin (hormon spánku) a tak podpořit jak dobu usínání, tak celkovou kvalitu spánku.
Psychická pohoda, stres ze školy nebo neznámého prostředí a strach mají negativní dopad na imunitní systém dítěte. Děti mohou s nástupem do školy z uvedených důvodů být častěji nemocné, ale samozřejmě tomu tak nemusí být vždy. Stres a psychická nestabilita je dnes často jedním z dost opomíjených faktorů, který může funkci imunitního systému narušit.
5.) Probiotika
Zdravý střevní mikrobiom je pro dětský imunitní systém stejně důležitý jako u dospělých, protože 70-80 % imunitních buněk se nachází ve střevech. Příjem probiotik je velmi důležitý. Děti by neměly kombinovat pouze různé doplňky stravy, ale především zkoušet nová jídla s obsahem probiotik, jako jsou fermentované potraviny – jogurt, kefír, kvašená zelenina apod. Tyto potraviny většinou pro děti nebývají příliš přitažlivé, nicméně pokud půjdete příkladem, můžete mít daleko větší úspěch a zároveň uděláte něco pro zdraví vlastního mikrobiomu.
Kromě příkladů stravování zkuste s dětmi mluvit o tom, proč je zdravá strava důležitá. Děti jsou už jako malé spoustu věcí schopné pochopit, pokud dostanou dostatečné množství odpovědí. Konec konců je to dobrý způsob, jak je naučit se o své zdraví starat i v budoucnu, kdy budou muset přebrat odpovědnost samy za sebe.
6.) Strava
Strava u dětí je samostatnou kapitolou. Už víme, že bychom měli vybírat potraviny, které prospívají zdraví prospěšným bakteriím v trávicím traktu a stejně tak bychom měli zvážit, jestli je v jídelníčku dítěte dostatek vitamínů, minerálů v podobě ovoce a zeleniny a také bílkovin. U vitamínů a minerálů už víme, že jejich role je ve správném imunitním zdraví nepostradatelná, ale u bílkovin nás může překvapit jejich důležitost. U dětí i dospělých dnes vidíme častý nedostatečný příjem bílkovin a přemíru sacharidů i tuků. Tady můžeme narazit na problém, protože protilátky jsou bílkovinného typu. Pokud tedy ve stravě chybí bílkoviny, může být imunitní systém oslaben.
_1.jpg)
Zároveň byste dětem neměli servírovat průmyslově zpracovanou potravu ve formě různých polotovarů, ale také například uzenin. Zvýrazňovače chuti a uměla sladidla či barviva by v dětském jídelníčku neměly co pohledávat, neboť se na nich dá vytvořit závislost a jejich dopad na zdraví byl několikrát zdokumentován.
Závěr
U dětí se imunita buduje do 7 let, to je období, kdy můžeme významně ovlivnit imunitní systém dítěte i to, jak si poradí s přicházejícími onemocněními. Cílem silné imunity není vyhýbání se okolnímu světu, abychom zabránili nakažení, ale "vycvičit" imunitu tak, aby si imunita v budoucnu sama poradila se vším, s čím se dítě setká.
Veronika Halusková
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět na mail korektura@brainmarket.cz. Děkujeme!
1. GORTON a JARVIS. The effectiveness of vitamin C in preventing and relieving the symptoms of virus-induced respiratory infections. 1999.
2.CACHO, Nicole Theresa a Robert M LAWRENCE. Innate Immunity and Breast Milk. 2017.
3.GUTIÉRREZ, Saray, Sara L SVAHN a Maria E JOHANSSON. Effects of Omega-3 Fatty Acids on Immune Cells. 2019.