Lidský mozek obsahuje odhadem 86 miliard neuronů. Tyto miliardy mozkových buněk komunikují předáváním chemických zpráv pomocí neurotransmiterů. A nootropika jsou pomocníci, kteří tento přenost mohou usnadnit. U několika nootropik bylo prokázáno, že zlepšují mentální soustředění, pomáhají udržet pozornost a dokonce působí jako prevence neurodegenerativních onemocnění, kde mohou minimálně alespoň mírnit jejich průběh.
Neurotransmitery a jejich funkce v mozku
Než se podrobněji ponoříme do světa nootropik, je potřeba říci, že největší vliv na zdraví mozku má kvalitní spánek, strava, dostatek pohybu a optimalizace cirkadiánního rytmu. Teprve pak se můžeme pouštět do dalšího upgradu našeho mozku.
Mozek je orgán, který řídí vše - od dýchání, přes pohyb, naše mentální schopnosti, koncentraci, paměť až po naši náladu. Pracuje nonstop. Žádná z funkcí mozku by však nefungovala nebýt neurotransmiterů. Miliardy molekul neurotransmiterů neustále pracují na tom, aby udržely fungování našeho mozku. Neurotransmitery jsou často označovány za chemické posly v těle. Jsou to molekuly používané nervovým systémem k přenosu zpráv mezi neurony, z neuronů do svalů a poté do zbytku celého těla. K dnešnímu dni vědci identifikovali více než 100 různých typů neurotransmiterů a většina odborníků se domnívá, že jsme zdaleka neobjevili všechny.
Neurotransmitery také ovlivňují různé psychologické funkce, jako je strach, nálada, potěšení a radost. V současné době je předmětem dalšího zkoumání také funkce neurotransmiterů v souvislosti s rozvojem deprese. Bylo zjištěno, že do jisté míry jsou funkce neurotransmiterů a vznik depresi propojeny. Nicméně stále není jasné, zda deprese sama o sobě snižuje hladinu neurotransmiterů nebo zda nízká hladina neurotransmiterů depresi způsobuje.
Poměrně dlouho si neurovědci mysleli, že každý neurotransmiter má jen jeden specifický úkol. Postupem času se však ukázalo, že neurotransmitery mají více funkcí, spolupracují navzájem i proti sobě, aby usnadnily nervovou signalizaci napříč mozkovou kůrou. Mezi známé neurotransmitery můžeme jmenovat neurotransmiter GABA, dopamin, serotonin, ale také neurochemikálii oxytocin.
Jak neurotransmitery fungují v mozku?
Než se blíže podíváme na funkce nootropik, musíme pochopit, jak funguje nervový systém. Všechny funkce v mozku vykonávají neurony. Neurony jsou základní stavební a funkční jednotky nervového systému. Aby neurony mohly posílat zprávy do celého těla, musí být schopny mezi sebou komunikovat a přenášet signály. Tuto činnost mají na starost právě neurotransmitery. Můžeme si je představit jako čáry spojující tečky mezi naším mozkem a jednotlivými částmi těla. Jinými slovy, aby buňky v našem mozku mohly posílat zprávy do celého těla, musí být vzájemně propojeny neurotransmitery.
Synapse neboli synaptické štěrbiny, jak jsou pojmenovány drobné mezery na konci každého neuronu, je prostor, kde se přenos informací odehrává. Celý nervový systém je v podstatě obrovská a spletitá síť neuronů, které mají mezi sebou nepatrné mezery. Ve chvíli, kdy je potřeba předat informaci přes tuto mezeru (synapsi) povolá mozek neurotransmitery. Takto to vypadá jako zdlouhavý proces, nicméně každý přenos mezi buňkami v mozku trvá méně než miliontinu sekundy.
Cholin jako prekurzor acetylcholinu. Účinky cholinu.
Cholin je metabolickým prekurzorem acetylcholinu. Neurotransmiteru, který byl původně používán jednobuněčnými organismy před miliardami let k tvorbě buněčných membrán (ochranná vrstva buněk). Acetylcholin působí v mozku, kde je důležitý v kognitivních procesech jako je pozornost, učení a paměť. Ovšem pracuje také na periferii nervového systému, kde působí jako spojka mezi nervy a svaly. Navíc podporuje neuroplasticitu mozku, což je vlastnost, která umožňuje mozku se vyvíjet v průběhu celého života. To znamená, že fungování mozku jsme do velké míry schopni ovlivnit sami. Ať už budeme mluvit o lepším výkonu v práci, nebo kognitivnímu poklesu ve stáří. Acetylcholin hraje rozhodující roli při koncentraci, učení, paměti, ale také se podílí na kvalitě spánku. Nízká hladina acetylcholinu je spojena se špatnou koncentrací, úzkostmi nebo duševní únavou. Proto je potřeba mozku cholin dopřávat v dostatečném množství, aby jej mohl přeměnit na stěžejní acetylcholin.
Nic z toho by ovšem nebylo možné nebýt cholinu. Cholin má mimo jiné na starost i krátkodobou paměť. Ta umožňuje věnovat pozornost tomu, co se v danou chvíli děje kolem nás. Bez krátkodobé paměti bychom neměli ani dlouhodobou paměť. Cholin, který se v mozku přemění na acetylcholin, je klíčový pro fungování a zdraví mozku.
.jpg)
Potraviny bohaté na cholin
Cholin je živina, kterou můžeme najít v některých potravinách jako jsou vejce, losos, kuřecí prsa, špenát a cizrna. Tělo si bohužel dokáže přirozeně vyrobit jen malé množství cholinu, takže tuto skvělou živinu je nutné získat konzumací potravin bohatých na cholin. Bohužel tělo má velmi často problém s úplným vstřebáváním cholinu z potravin. Odhaduje se, že až 90% populace nepřijímá dostatek cholinu ze stravy. Když mluvíme o vhodných potravinách, se kterými je dobré začít, mezi prvními jsou určitě vejce, hovězí játra, brokolice, losos nebo mořské plody. Obsah cholinu ve vejci je téměř všechen koncentrován ve žloutku. Jedná se tedy o jeden z nejbohatších zdrojů cholinu vůbec. Nicméně existují i jiné potraviny, které je dobré zařadit, pokud máte nedostatek cholinu. Mezi ty patří kuřecí a krůtí maso, pšeničné klíčky, mandle, houby shiitake nebo kaviár (speciálně kaviár s divokého lososa).
Co jsou to nootropika a jak fungují? Pro koho jsou nootropika vhodná?
Slovo nootropní a nootropika poprvé použil Corneliu Giurgea, rumunský neurovědec v roce 1972. Myslel si, že by měly být vyvinuty a volně dostupné pilulky, které by měly sloužit k posílení mozků populace a zvýšení lidské inteligence.
Dnes víme, že myšlenka zvýšení inteligence pomocí takové chytré pilulky, byla dost nadnesená. Nicméně přesto se nootropika dostaly do popředí díky svému vlivu podpořit kognitivní funkce, mezi které řadíme například koncentraci, paměť, rychlost myšlení, ale také kreativitu, motivaci a náladu. Jde o látky, které optimalizují mezi-neuronovou komunikaci a podporují tak funkce mozku. V minulosti jej využívali především starší lidé, protože zpomalují kognitivní pokles, který souvisí s přibývajícím věkem. Dnes jsou nootropika pomocníkem i mladých lidí, protože pomáhají se lépe koncentrovat na práci, učení a některá dokonce mohou chránit mozek před neurodegenerativními onemocněními.
Mozek mladého člověka má schopnost uchovávat obrovské množství informací, což mu umožňuje již zmíněný acetylcholin. Ten udržuje a posiluje nervová spojení, zodpovědná za bystré a rychlé myšlení i svalové reakce. Po 40. roce věku začne naše mysl fungovat jinak a spoléhá se spíše na existující nervová spojení, než na vytváření nových. V tomto nám mohou pomoci nootropika. Nootropika můžete začít užívat vždy, když máte problémy se soustředěním, při poruchách paměti, nedostatku motivace, zpomalených reakcí a nebo máte sklony k prokrastinaci a potížemi s dokončením úkolů.
Co je CDP cholin?
Na velkém poli nootropik vyniká jedno a tím je CDP cholin neboli citicolin. Vše začíná navázáním molekuly cholinu na molekulu cytidinu. Cholin a cytidin jsou takoví rodiče, kteří když se spojí, vytvoří CDP cholin. Cholin jako jednoho z rodičů už známe, ale co cytidin? Cytidin je to, čemu říkáme molekula nukleosidu, což znamená, že hraje klíčovou roli při vytváření genetické informace, která je uložena ve všech živých buňkách.
Citicolin je spojován s lepší pamětí, soustředěním a tak se stal výborným parťákem při činnostech, které vyžadují naše maximální soustředění. Je vhodný při učení, práci, ale i kreativních činnostech. Dokonce je u CDP cholinu prokázán pozitivní efekt na membránu neuronů, což má za následek zpomalení jejich degradace.
CDP cholin má za sebou už celkem pozoruhodnou historii. Používá z od doby, kdy byl původně vyvinut v Japonsku k léčbě pacientů s mrtvicí a těch, kteří trpí poraněním mozku. V současné době je i součástí léků ke zvýšení cirkulace v mozkové tkáni. Studie u žen ve věku 40 až 60 let užívajících CDP cholin v dávce 250 až 500 mg po dobu 28 dnů prokázala zlepšení soustředění.1
Vliv CDP cholinu na mozek
1.) Lepší paměť a koncentrace
Patrně největší výhodou citicholinu je podpora naši paměti, soustředění a celkovou bdělost. V dnešním světě orientovaném na výkon a čas je extrémně důležité využít čas tím nejefektivnějším způsobem. Citicholin zlepší naši koncentraci, paměť a zajistí efektivní práci s časem. Konkrétněji bylo prokázáno, že citicoline zlepšuje pozornost, paměť, zvyšuje mentální energii na buněčné úrovni (zvýšením ATP) a pomáhá zmírňovat příznaky kognitivního poklesu.
2.) Neuroprotektivní účinky
CDP cholin pomáhá transportovat dopamin, čímž zvyšuje jeho uvolňování do mozku. Zatímco cholin může pomoci s funkcí mozku, cytidin může být také užitečný, jakmile je přeměněn na uridin (podporuje formování synapsí a kondici neuronů).
3.) Prevence Alzheimerovy choroby
Stárnutí mozku sebou přináší určité změny - chemické i na úrovni energetického metabolismu. Zhoršuje se paměť, zpomalují se reakce, degenerují membrány mozkových buněk a hladina acetylcholinu klesá. Všechny tyto změny související s věkem přispívají k rozvoji neurodegenerativních chorob - včetně Alzheimerovy choroby a demence. Zatímco nedostatek dopaminu je spojován s rozvojem Parkinsonovy choroby, jsou to právě neurony produkující acetylcholin, jejichž počet se snižuje jako první při Alzheimerově chorobě.2
4.) Podporuje uvolňování dopaminu
Citicolin zlepšuje produkci acetylcholinu a zároveň zvyšuje uvolňování dopaminu. Dopamin je neurotrasmiter, který stojí především za tím, jakou máme náladu a pocity které se označují jako "pocity odměny a motivace". Určitě to znáte, pokud máte ve zvyku vypracovávat si tzv To do list. Dopamin je to to, co stojí za dobrými pocity, když dokončíte nějakou práci a v listu uděláte fajku. Zní to neuvěřitelně, ale i takové maličkosti jako je odškrtnutí úkolu vyvolává v našem mozku chemickou reakci. Takže pokud máte potíže s nedostatkem motivace a dělá Vám problém dotahovat věci do konce CDP cholin je to pravé. Pomáhá transportovat dopamin, čímž zvyšuje jeho uvolňování do mozku. A díky tomu nepodlehneme prokrastinaci.
5.) Zdraví očí
Stejně jako chrání nervy v mozku a míše, má citicolin stejný vliv na zrakový nerv. Několik studií s citicolinem prokázalo příznivé účinky na zdraví očí, zejména v případech tupozrakosti a glaukomu.3
Upgradované složení nového Neurohackeru
V novém NEUROHACKERU jsme vsadili právě na CDP cholin a pro ještě lepší výsledky jsme jej spojili s fosfatidylserinem, který má prokazatelné účinky v prevenci demence a snižuje kognitivní pokles spojený se stárnutím. Studie ukazují, že užívání 100 mg fosfatidylserinu 3x denně může snížit pokles mozkové funkce spojený se stárnutím.4,5,6 U zdravých jedinců došlo při užívání 400 mg fosfatidylserinu denně ke zlepšení myšlení a paměti.7
Celý komplex je završen extraktem z Ginkgo biloby, která je jedním z nejstarších stromů na světě a její terapeutické účinky sahají až do starověké čínské medicíny. Kromě významných protizánětlivých vlastností také snižuje oxidační stres, zpomaluje degeneraci neuronů a také se přímo podílí na prokrvení mozkové tkáně. Tím posiluje kognitivní funkce a dokonce je prokázáno zlepšení kognitivních funkcí u osob s Alzeheimerovou chorobou.8 Jiná studie prokázala zlepšení symptomů u osob s demencí.9
Nemáme chytré pilulky, které zvýší IQ, ale takové, se kterými snadno a efektivně proplujete celým pracovním nebo studijním dnem s těmi nejlepšími výsledky!
Veronika Halusková
Zdroje:
1. MCGLADE, Erin, Allison LOCATELLI, Julia HARDY, Toshikazu KAMIYA, Masahiko MORITA, Koji MORISHITA, Yoichiro SUGIMURA a Deborah YURGELUN-TODD. Improved Attentional Performance Following Citicoline Administration in Healthy Adult Women. 2012.
2. ALVAREZ, X A, R MOUZO, V PICHEL, et al. Double-blind placebo-controlled study with citicoline in APOE genotyped Alzheimer's disease patients. Effects on cognitive performance, brain bioelectrical activity and cerebral perfusion. 1999.
2. CAMPOS, E C, C SCHIAVI, P BENEDETTI, R BOLZANI a V PORCIATTI. Effect of citicoline on visual acuity in amblyopia: preliminary results. 1995.
3. ENGEL, R R, W SATZGER, W GÜNTHER, N KATHMANN, D BOVE, S GERKE, U MÜNCH a H HIPPIUS. Double-blind cross-over study of phosphatidylserine vs. placebo in patients with early dementia of the Alzheimer type. 1992.
4. CROOK, T, W PETRIE, C WELLS a D C MASSARI. Effects of phosphatidylserine in Alzheimer's disease. 1992.
5. KLINKHAMMER, P, B SZELIES a W.D HEISS. Effect of Phosphatidylserine on Cerebral Glucose Metabolism in Alzheimer's Disease. 1990.
6. KATO-KATAOKA, Akito, Masashi SAKAI, Rika EBINA, Chiaki NONAKA, Tsuguyoshi ASANO a Takashi MIJAMORI. Soybean-derived phosphatidylserine improves memory function of the elderly Japanese subjects with memory complaints. 2010.
7. YANG, Guoyan, Yuyi WANG, Jin SUN, Kang ZHANG a Jianping LIU. Ginkgo Biloba for Mild Cognitive Impairment and Alzheimer's Disease: A Systematic Review and Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. 2016.
8. SAVASKAN, Egemen, Heiko MUELLER, Robert HOERR, Armin VON GUNTEN a Serge GAUTHIER. Treatment effects of Ginkgo biloba extract EGb 761® on the spectrum of behavioral and psychological symptoms of dementia: meta-analysis of randomized controlled trials. 2017.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět na mail korektura@brainmarket.cz. Děkujeme!