Bloudivý nerv neboli nervus vagus. Co vše má na starost a jak ho stimulovat?

Představte si, že je nedělní odpoledne. Právě jste snědli lahodné tříchodové menu a teď sedíte na pohovce, abyste si odpočinuli a relaxovali. Cítíte se zcela v klidu. A to natolik, že začínáte podřimovat. I když si můžete myslet, že je tělo stejně uvolněné jako vy, ve skutečnosti jedna z oblastí nervového systému tvrdě pracuje. Parasympatický nervový systém je zaneprázdněn zpomalováním srdečního tepu, regulaci dýchání a vydáváním příkazů orgánům trávicího systému. Období „odpočinku a trávení“ je v plném proudu. A jeden nerv pracuje zvlášť pilně. Tím je BLOUDIVÝ NERV.

Co je bloudivý nerv a jaká je jeho úloha?

Bloudivý nerv latinsky nervus vagus se označuje desátý nerv, který spojuje informace mezi mozkem a vnitřními orgány. Řídí tělesné funkce v době odpočinku a relaxace. Tato důležitá nervová dálnice pochází z mozkového kmene a odtud se větví do uší, krku, plic, srdce a následně se vrací průdušnicí do hrtanu. Bloudivý nerv si můžete představit jako strom, jehož větvě jsou ve spojení s téměř každým orgánem v těle. Bloudivý nerv zachycuje informace o fungování orgánů a také posílá informace z mozkového kmene zpět do těla, čímž pomáhá kontrolovat trávení, srdeční frekvenci, hlas, náladu a imunitní systém.

bloudivy_nerv_infografia_cz

Proč je bloudivý nerv tak důležitý?

  • Pomáhá imunitnímu systému a reakci na onemocnění. 
  • Je hlavním spojením mezi mozkem a vnitřními orgány, včetně střev.
  • Má vliv na naše duševní rozpoložení, schopnost soucitu i empatie.

Bloudivý nerv je nezbytnou součástí autonomního nervového systému. Zejména parasympatické části nervového systému, která přivádí tělo do stavu klidu. Je také zodpovědný za ovládání polykacích svalů a napínání hlasivek. Důležitým úkolem bloudivého nervu je vysílat signály do různých orgánů v těle. Jeho hlavní funkcí je poté informovat centrální nervový systém o stavu všech těchto orgánů. A zároveň je to v podstatě takový „vypínač“ pro onemocnění související se zanícením organismu, dále při onemocněních jako je epilepsie, revmatoidní artritida a syndrom propustného střeva.

Dále pomáhá podporovat náš střevní mikrobiom, kde je produkováno více než 90 % serotoninu - hormonu stabilizujícího naši náladu. Bohužel svět, ve kterém jsme doslova pohlceni technologiemi, vyvádí náš individuální a kolektivní nervový systém z rovnováhy. Z tohoto důvodu se stal ve vědecké komunitě jedním z nejzajímavějších témat ke zkoumání.

Gut Brain AXIS

Většina z nás možná považuje náš trávicí systém za jednoduchou trubici, kterou prochází naše jídlo a tekutiny, i když ve skutečnosti má střevní trakt svůj vlastní vysoce komplexní nervový systém. Možná to zní neuvěřitelně, ale mozek se střevy komunikuje. Tento komunikační kanál se nazývá Gut-brain axis (GBA). Je tím označováno obousměrné spojení a komunikace mezi střevem a mozkem. To, co se děje ve střevech, může přímo ovlivnit funkci mozku. A ano! To vše má na starost bloudivý nerv.

mikrobiota infografika brainmarket CZ

Bloudivý nerv si tedy můžete představit jako dálnici, která vede přímo z nejstarší části mozku do žaludku a střev. To umožňuje mozku a střevům komunikovat mezi sebou mnohem rychleji, než si neurovědci v minulosti mysleli.


Sympatikus a parasympatikus - dva systémy, které nás táhnou proti sobě 

Bloudivý nerv také hraje významnou roli v péči o duševní zdraví, což nám umožňuje účinně reagovat na emocionální a fyziologické příznaky deprese a úzkostiBloudivý nerv je hlavní nerv parasympatického nervového systému. Na rozdíl od sympatického nervového systému, který je spojen s reakcí těla „boj nebo útěk“, parasympatická větev nám pomáhá odpočívat, trávit a uklidňovat se. Kdykoli náš mozek díky sympatickému nervovému systému zaznamená hrozbu, spustí reakci "fight or flight" (boje nebo útěku)Parasympatický nervový systém dělá opak – uklidňuje nás a aktivuje se ve chvíli, kdy nebezpečí pomine.

Predátoři dnešní doby

Dnes se nejspíš na ulici nepotkáte se šavlozubým tygrem. Své predátory jsme si však schopni tvořit v hlavě sami. Možná to zní neuvěřitelně, ale svou vizualizací dokážeme přesvědčit tělo, že jsme v reálném ohrožení života. Může to být zkoušející ve škole, prezentace v práci. Zkrátka vše, co negativně ovlivňuje náš nervový systém a způsobí vyplavování kortizolu. Díky kortizolu se zrychlí tep, svaly jsou v napětí a je spuštěn obranný mechanismus tělaTělo nahromadí dostatek energie a vyostří se naše smysly pro případ ohrožení. V tuto chvíli se aktivuje sympatický nervový systém. A to i přes to, že před námi přece predátor nestojí! A to je ta potíž. Tělo zkrátka není schopné rozlišovat mezi fyzickou a psychickou zátěží. Reaguje tedy stejným způsobem, když se medvěd objeví u vás doma, jako když si uvědomíte, že druhý den vás čeká důležitá prezentace v práci. Tělo se v obou případech připravuje na přežití. Tento neustálý stres způsobuje chronické obtíže a tělo na stres reaguje jako na druh infekce, kterou se snaží překonat. Možným vodítkem, jak z toho ven může být stimulace bloudivého nervu.

bloudivy nerv_schema_infografia_cz

6 tipů jak stimulovat bloudivý nerv a těžit z jeho správného fungování

Bloudivý nerv můžeme tedy označit za krále parasympatického nervového systému alias „odpočinek a trávení“. Takže čím více budeme dělat věci, které jej „stimulují“, tím více může těžit z jeho účinků náš sympatický nervový systém.
Aktivace bloudivého nervu udržuje náš imunitní systém pod kontrolou a uvolňuje řadu hormonů a enzymů, jako je acetylcholin a oxytocin. To má za následek snížení zanícení, zlepšení paměti a pocity klidu a uvolnění. Je dobré vědět, že bloudivý nerv nemá vliv pouze na vnitřní orgány, ale také na to, jak se cítíme. Proto si představíme tipy jak bloudivý nerv stimulovat. 

1.) Vystavování chladu a "potapěčský reflex"

Když je tělo vystaveno chladu, mechanismus "boje nebo útěku" klesá a náš parasympatický systém je v převaze. Jaký je snadný způsob, jak začít? Třeba studenou sprchou. Také zadržení dechu a ponoření obličeje do studené vody může vyvolat tzv „potápěčský reflex“. Reakci, která zpomalí srdeční tep a zúží krevní cévy.1 Nebo můžete vyzkoušet metodu Wima Hofa, což je kombinace chladu spolu s dechovým cvičením a meditací. Jak na to jsme více rozebrali v tomto článku.

2.) Relaxace

Nejvíce těží bloudivý nerv hlavně z relaxace. Dobré způsoby, jak stimulovat bloudivý nerv, jsou proto jóga, meditace, dechová cvičení, plavání, masáž nebo procházky v přírodě. Vyhněte se stresujícím činnostem, jako je sledování nervy drásajícího filmu.

stimulace bloudivy nerv_infografia_cz (2)

3.) Cvičení

Víme, že cvičení podporuje mitochondriální zdraví a pomáhá zvrátit kognitivní úpadek, ale bylo také prokázáno, že stimuluje bloudivý nerv, což také vysvětluje jeho příznivé účinky na mozek a duševní zdraví. 

4.) Zpěv

Nervus vagus je spojen jak s našimi hlasivkami, tak se svaly v zadní části krku. Zpěvem se aktivují tyto svaly, zvyšuje se srdeční frekvence a tím je stimulován bloudivý nerv.

5.) Smějte se

Smích stimuluje sympatický nervový systém. To je ta část nervového systému, která zrychlí srdeční tep, dýchání a prokrví končetiny. Když smích ustane, aktivuje se parasympatický nervový systém. To je naopak ten, který zpomalí srdeční frekvenci a vrátí nás zpět do klidného stavu. Právě tato rychlá aktivace a deaktivace sympatického a parasympatického nervového systému, příspívá k našemu klidu a spuští příval endorfinů. I deset minut smíchu je něco, čím posílíte jak duševní, tak i fyzické zdraví.

Závěr

A co všechno správná stimulace bloudivého nervu způsobí? Jednoduše se budete cítít klidnější a kromě jiného prospějete nervovému systému i duševnímu zdraví. Díky němu můžete být fyzicky i psychicky odolnější a dokážete se přenést přes nejrůznější potíže. A nejen to. Bloudivý nerv bychom také mohli označit za nerv soucitu, protože se aktivuje, když cítíte soucit a empatii. Takový člověk je pak více altruistický, laskavý a vstřícný.

 

Veronika Halusková

 

1. JUNGMANN, Manuela, Shervin VENCATACHELLUM, Dimitri Van RYCKEGHEM a Claus VÖGELE. Effects of Cold Stimulation on Cardiac-Vagal Activation in Healthy Participants: Randomized Controlled Trial. 2018.

2. KAI, Satoru, Koji NAGINO, Takayoshi ITO, Rie OI, Kazushi NISHIMURA, Shuhei MORITA a Riyo YAOI. Effectiveness of Moderate Intensity Interval Training as an Index of Autonomic Nervous Activity. 2016.

 Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět na mail korektura@brainmarket.cz. Děkujeme!

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: