V dnešním článku si představíme jednotlivé druhy bio mouky, se kterými se můžeme setkat a také si vysvětlíme jednotlivé rozdíly mezi nimi. Ať už v rámci jejich přínosů pro celkové zdraví, tak konkrétní příklady, které jsou vhodné pro bezlepkovou dietu nebo třeba diabetiky.
Lepek a glykemický index
Nejprve bychom si měli říct, proč je dobré zařadit do našeho jídelníčku i jiné alternativy mouky, než jen klasickou pšeničnou. Je několik věcí, které bychom při výběru měli zohlednit. Pokud máme intoleranci na lepek, tak tam je to jasné. Je potřeba se lepku úplně vyhnout a díky velkému množství jednotlivých druhů mouky, máme dnes už poměrně široký výběr. Další aspekt při výběru by měl být glykemický index, což je pojem, který určitě znají hlavně diabetici. Glykemický index je veličina, která udává čas, za kterou se využije glukóza z každé potraviny. Protože velké výkyvy hladiny krevního cukru nejsou dobré pro nikoho z nás, je dobré si nejčastěji vybírat potraviny, které mají glykemický index co nejnižší. To zajistí pomalé stoupání hladiny krevního cukru a následkem toho nedojde ani k jeho rychlého poklesu. Klasická pšeničná mouka má glykemický index 70 a některé mouky, které si dnes představíme, mohou mít glykemický index zhruba na polovině. Což je jeden z mnoha výhod použití i jiných druhů mouky.
Kromě obsahu lepku a zmíněného glykemického indexu si můžeme všímat, že jsou jiné mouky bohatší na minerální látky a vitamíny. To je další výhoda, kvůli čemu bychom se měli poohlédnout i po jiných variantách.
Rýžová mouka
Rýžová mouka se získává rozemletím buď hnědé, nebo bílé rýže na jemný prášek a tím lze vhodně využít zlomená zrna rýže. Nutriční hodnoty má velmi podobné jako pšeničná mouka, ale jelikož neobsahuje lepek, tak je používaná osoby trpící celiakií. Velmi dobře zahušťuje pokrmy a je lehce stravitelná. Rýžová mouka má dost vysoký glykemický index, takže diabetici by si měli hlídat její množství. Rýže neobsahuje téměř žádný sodík, a je proto vhodnou potravinou podporující snižování krevního tlaku.
Špaldová mouka
Špalda je poměrně dost odolná obilovina a předpokládá se, že byla použita již před 8000 lety! Díky své odolnosti při jejím pěstování není potřeba použít různé pesticidy, kterými se běžně ošetřuje pšenice. Právě odolnost této obiloviny z ní dělá jednu z nejstarších potravin a v dnešní době ji čím dál více lidí zařazuje do svého jídelníčku. Tato mouka je výjimečná svým obsahem minerálních látek a to především hořčíku, draslíku, manganu, vápníku, zinku a vitamínů skupiny B. Špaldová mouka je pro trávicí systém snažší na její zpracování. Mouka má ořechovou a mírně nasládlou chuť. Co se týče jejich nutričních hodnot tak za zmínku určitě stojí vyšší obsah železa a mědi, které podporují krevní oběh a dále vápník a fosfor, které pomáhají udržet silné kosti a zuby.
Mandlová mouka
Mandlová mouka by se dala přirovnat za královnu pro sladké pečení. Má násládlou chuť a kromě toho, že je přísada klasické receptu na makronky, tak se hodí i na pečení jiných sladkých dezertů. Velmi je oblíbená je u RAW stravování, protože může být součástí nejrůznějších energetických tyčinek, které mohou sloužit jako výborná svačina. Mandlová mouka vzniká pomletím blanšírovaných mandlí, což je proces, který zbaví mandlí slupku, která je hořká. Mouka stejně jako mandle, je nabitá minerály především hořčíkem a vápníkem a kromě toho zdraví prospěšnými tuky, které dokáží snižovat hladinu LDL cholesterolu. Tj. cholesterol, který je příčinou kardiovaskulárních onemocnění. Tato mouka je vhodná pro diabetiky, protože má nízký glykemický index! Je to protože, obsahuje velké množství vlákniny, která glykemický index snižuje. Určitě je dobré zmínit, že jakákoli další úprava jídla GI zvyšuje, ale minimálně u mandlové mouky je to výborný start, který si nemusí ani diabetici odpouštět.
Kokosová mouka
Kokosová mouka obsahuje velký obsah vlákniny, bílkovin a zdraví prospěšných tuků. Navíc má nízký glykemický index, takže opět velká výhoda pro diabetiky. Mouka se vyrábí z kokosového masa, jak se říká dužině uvnitř kokosu, ze kterého se nejdřív oddělí kokosové mléko a poté se při nízké teplotě vysuší a pomele. Tím je kokosová mouka na světě. Kokosová mouka navíc oproti mandlové mouky má více vlákniny a méně kalorií, takže je vhodná i do redukčního jídelníčku. Dále mohou kokosovou mouku zařadit osoby s trávicími problémy jako je syndrom propustného střeva, cukrovka, osoby s alergii na ořechy, nebo příznivci paleo stravy.
Cizrnová mouka
Cizrna byla jednou z prvních pěstovaných plodin a je stále jednou z nejoblíbenějších luštěnin po celém světě, takže není divu, že se stala oblíbená i cizrnová mouka. Tato mouka má vyšší podíl vlákniny, neobsahuje lepek a jako ostatní luštěniny má vyšší procento bílkovin. V Asii a na středním východě ji můžete nalézt pod názvem besan a je hlavní přísadou v tradiční indické, pákistánské a nepálské kuchyni. A protože obsahuje hodně vlákniny, tak může výrazně snížit riziko ischemické choroby srdeční, obezity a cukrovky. Kromě toho má cirzna celou škálu vitamínů, minerálů a předpokládá se, že vápník a hořčík jsou v cizrně obsaženy v ideálním poměru. Také stojí za zmínku vyšší obsah kyseliny listové a draslíku, který pomáhá udržet zdravé srdce.
Pohanková mouka
Pohanka je tradiční česká potravina, která se postupem času úplně vytratila z jídelníčku a je to škoda. Jedná se totiž pseudocereálii, která obsahuje velké množství rutinu. Bioflavonoidu, který byl dříve označován jako vitamín P, a který udržuje pružnost našich cév. Mimo to má pozitivní vliv na celý kardiovaskulární systém. Pohanka je přirozeně bezlepková a obsahuje značné množství sacharidů. Díky svému nízkému glykemickému indexu je vhodná i pro diabetiky. Pohanka je vynikajícím zdrojem minerálů a antioxidantů. Pokud chcete zvýšit příjem minerálů, může vám pomoci právě pohanková mouka. Ta má totiž vyšší obsah měďi, železa, fosforu a manganu.
Všechny mouky stojí minimálně za vyzkoušení, přestože se každá z nich hodí na něco trochu jiného. Jednotlivé druhy spolu můžete kombinovat a najít si tak tu svou správnou kombinací.
Veronika Halusková