Bílkoviny budoucnosti

Více než 2 miliardy lidí na planetě má hmyz jako jednu ze základních potravin. Obyvatelé většiny částí Asie a Afriky, dokonce i Jižní a Střední Ameriky, zahrnovali hmyz jako základ svého jídelníčku po celé generace. Přestože je hmyz jako potravina v asijských zemích téměř základ, v Evropě si na konzumaci hmyzu teprve zvykáme. Jedním z důvodů je i to, že až teprve v roce 2018 se stal hmyz oficiálně povolenou potravinou v rámci Evropské Unie. Do té doby byl povolen pouze v rámci degustačních festivalů.

Hmyzí budoucnost

Záznamy o konzumaci hmyzu na území Severní Ameriky a Mexika se datují až na 2,5 milionu let zpět. Kolem roku 10 000 př. n. l. začali lidé pěstovat plodiny a chovat dobytek. Zhruba v té době lidé pravděpodobně začali o hmyzu uvažovat spíše jako o škůdcích, kteří jim mohou zničit potravu, než jako o potravině samotné. Mezi evropské země, které měly ke konzumaci hmyzu blízko patří starověké Řecko a Řím. Nejen že byly cenným zdrojem potravy, ale dokonce byl hmyz označován jako delikatesa. Přestože je člověk všežravec a hmyz patřil už v pravěku mezi základní skupinu potravin, dnes mají evropské země k hmyzu více než daleko.

Jelikož populace lidstva na planetě je neustále na vzestupu, odborníci se zabývají otázkou, jestli planeta zvládne takové množství lidí uživit. Podle Světové banky se očekává, že se světová populace do roku 2050 zvýší na 9 miliard, což znamená, že potřebujeme produkovat přibližně o 50% více potravin, abychom uživili další 2 miliardy lidí. Z toho vyplývá, že je potřeba zajistit alternativní zdroj potravy. Jedlý hmyz považují mnozí za klíč, jak nejen zastavit počet lidí umírajících lidí jako důsledek podvýživy, ale také jak zmírnit uhlíkovou stopu, která má negativní vliv na naší planetu.

Nejčastěji konzumovaným hmyzem jsou brouci, dále housenky, včely, vosy, mravenci, kobylky, sarančata a cvrčci. Celkově je více než 1900 druhů hmyzu považováno za jedlé. 

1.) Výživný zdroj potravy

Možná to zní neuvěřitelně, ale hmyz je považován za vysoce výživnou potravinu. Většina hmyzu je velmi bohatá na bílkoviny, zdravé tuky, železo a vápník a má nízký obsah sacharidů. Navíc jsou kompletním zdrojem bílkovin obsahujících všechny esenciální aminokyseliny! Kromě toho mají také vysoký obsah dalších základních vitamínů a minerálů, jako je draslík, železo, vitamín B12!

• Obsahují dostatečné množství energie a bílkovin.
• Zdroj esenciálních aminokyselin.
• Mají vysoký obsah mononenasycených mastných kyselin
• Bohaté na mikroživiny jako je měď, železo, hořčík, mangan, fosfor, selen, zinek, riboflavin, kyselina pantotenová, biotin a v některých případech i kyselina listová.

2.) Pestrost jídelníčku

Pokud máte omezení ve formě bezlepkové či bezlaktózové stravy, možná Vás potěší fakt, že hmyz můžete směle zařadit do jídelníčku. Při takových výživových omezeních je největší chybou jednostrannost jídelníčku a vytrácí se jak pestrost jídelníčku, tak radost z jídla jako takového. Hmyz neobsahuje lepek ani laktózu a je tak vhodný pro všechny, kteří chtějí navrátit pestrost do svého stravovacího režimu.

3.) Bezpečnost a čistota

Mezi lidmi může panovat obava z čistoty hmyzu. Ale ani zde nejsou obavy na místě. Zvlášť v evropských zemích máme přirozenou nedůvěru ke konzumaci hmyzu. Možná je to tím, že hmyz považujeme za něco nečistého. Opak je pravdou. Hmyz ve svém exoskeletu produkuje antibiotické látky, díky kterým neobsahuje člověku nebezpečné mikroorganismy.

4.) Menší dopad na planetu

Chov hospodářských zvířat produkuje metan, což je hlavní přispěvatel ke globálnímu oteplování/změně klimatu. Účinek metanu se odhaduje na 25krát škodlivější než oxid uhličitý. Oxid dusný a čpavek uvolňuje do našeho životního prostředí také skot. Ale chov hmyzu produkuje 10 až 80 krát méně metanu než chov dobytka a 8-12 krát méně amoniaku. Chov hmyzu produkuje asi stokrát méně skleníkových plynů než skot nebo prasata. To může snížit globální oteplování a zároveň ušetřit spoustu půdy a vody!

Poptávka po živočišných bílkovinách celosvětově roste. Chov dostatečného množství skotu, prasat a kuřat, který by tuto poptávku uspokojil, však není ekologicky udržitelný. Chov těchto hospodářských zvířat vyžaduje hodně půdy a vody, a to jak pro zvířata samotná, tak pro pěstování plodin, které jedí. Vyklízení půdy pro dobytek často vyžaduje odlesňování, které ničí původní rostlinné a živočišné druhy.

BrainMax Pure Mealworms & Crickets

Pokud chcete ochutnat cvrčky nebo jedlé moučné červy, nyní máte možnost. Řadu BrainMax Pure jsme doplnili právě o sušené cvrčky a jedlé červy. A to hned v několika příchutích! Jedlé červy najdete solené verzi, nebo s příchutí chilli a kari. Cvrčky pak můžete najít v příchutích chilli a limetky.

BrainMax Pure červi a cvrčci:

• Pocházejí z certifikovaného čistého prostředí EU.
• Hmyz není živen geneticky modifikovaným krmivem.
• Krmivo neobsahuje žádná antibiotika ani hormony.

Závěr

Díky svému nutričnímu složení, dostupnosti, jednoduchým technikám chovu a rychlému růstu může být hmyz efektivní zdroj potravy pro velkou část populace. Jelikož je západní strava většinou nutričně chudá, může být hmyz dobrý doplněk jak nejen zpestřit jídelníček, ale také dodat potřebné živiny, aniž bychom museli sáhnout výhradně po mase. Hmyz jako součást stravy může být cesta, která bude prospěšná jak pro zvířata, pro lidstvo, tak pro celou naši planetu. Tak odhoďme předsudky a dobrou chuť!

Veronika Halusková