6 mýtů a polopravd o kávě: Slyšeli jste o nich také?

Káva je jedním z nejoblíbenějších nápojů na světě. Pro mnohé je ranní šálek kávy nepostradatelným rituálem a klíčem k úspěšnému startu dne. Přesto kolem kávy koluje mnoho mýtů a polopravd, které mohou vést k nesprávným závěrům o jejím vlivu na zdraví. V tomto článku se podíváme na šest nejčastějších mýtů o kávě a nabídneme vám přesné informace podložené vědeckými poznatky.

1) Káva dehydratuje tělo

Jedním z nejrozšířenějších mýtů o kávě je ten, že její konzumace vede k dehydrataci organismu. Tato představa vznikla z důvodu, že kofein, obsažený v kávě, působí jako mírné diuretikum – zvyšuje produkci moči, což teoreticky znamená, že by mohl zvyšovat riziko dehydratace. Je to ale skutečně pravda?

Studie prokázaly, že kofein má sice mírný diuretický účinek, ale tento účinek je minimální, zvláště u lidí, kteří kávu konzumují pravidelně. Tělo si na kofein postupně zvyká a tento diuretický efekt se snižuje. Navíc, káva se skládá z téměř 98 % vody, což znamená, že při jejím pití do těla dodáváte tekutiny. Příjem tekutin z kávy může přispět k celkovému dennímu příjmu vody, zejména pokud kávu konzumujete pravidelně a v rozumném množství. Podle výzkumů  také káva nepůsobí na tělo výrazněji dehydratujícím způsobem než jiné nápoje. Studie, které porovnávaly hydrataci po konzumaci kávy s hydratací po pití vody, ukázaly, že mezi nimi není významný rozdíl. Káva tak může být klidně součástí vašeho denního příjmu tekutin.¹

I když káva nepůsobí výrazně dehydratujícím způsobem, je dobré kombinovat její pití s dostatečným příjmem čisté vody. Pokud pijete kávu ráno, nezapomeňte zároveň vypít sklenici vody, abyste doplnili tekutiny po nočním spánku. Pokud si kávu dáváte v průběhu dne, pijte vodu průběžně, aby byl váš organismus správně hydratován.

2) Káva zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Další častou obavou spojenou s pitím kávy je její údajně negativní vliv na srdce a kardiovaskulární systém. Mnoho lidí se obává, že pravidelná konzumace kávy zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, srdečních chorob či infarktu. Tato myšlenka vznikla částečně z toho, že kofein může krátkodobě zvýšit krevní tlak. Jaká je ale skutečnost?

Krátkodobý nárůst krevního tlaku po konzumaci kávy je reálný, ale tento efekt je obvykle mírný a přechodný, zejména u lidí, kteří kávu pijí pravidelně. U těchto jedinců si tělo postupně na kofein zvyká a jeho vliv na krevní tlak se stává minimálním. Dlouhodobé studie na toto téma dokonce ukazují, že mírná až střední konzumace kávy (3-4 šálky denně) není spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Naopak, některé studie naznačují, že pravidelné pití kávy může mít ochranný účinek na srdce. Káva je bohatá na antioxidanty a další bioaktivní látky, které mohou podporovat zdraví cév a srdce. Podle některých výzkumů může pití kávy dokonce snižovat riziko určitých onemocnění. Samozřejmě, klíčem je umírněnost – nadměrná konzumace kávy, zejména s vysokým obsahem cukru a tuku (např. krémové kávy, slazené latte), by mohla mít negativní dopady na zdraví.^2,3

Pokud máte vysoký krevní tlak nebo jiné kardiovaskulární problémy, konzultujte konzumaci kávy se svým lékařem. Pro většinu zdravých dospělých lidí je mírná konzumace kávy (3-4 šálky denně) bezpečná a může být dokonce prospěšná díky obsaženým antioxidantům. Pijte kávu bez přidaného cukru a smetany, nebo zvolte zdravější alternativy, jako je rostlinné mléko.

3) Káva způsobuje nespavost

Mnoho lidí se obává pít kávu v pozdních hodinách, protože věří, že kofein v ní obsažený povede k nespavosti nebo naruší kvalitu spánku. Tento mýtus, ač by bylo spíše na místě označení polopravda, má své kořeny v dobře známém stimulačním účinku kofeinu na centrální nervový systém. Je však káva skutečně takovým narušitelem spánku?

Kofein je stimulant, který ovlivňuje nervový systém a blokuje receptory adenosinu – látky, která signalizuje tělu, že je čas na odpočinek. Tím způsobuje pocit bdělosti a energie. Nicméně účinky kofeinu jsou individuální a závisí na mnoha faktorech, včetně vaší citlivosti na kofein, konzumovaného množství, frekvence pití a doby, kdy kávu pijete.⁴

U většiny lidí je účinek kofeinu znatelný několik hodin po konzumaci, obvykle kolem 4–6 hodin, ale u citlivějších jedinců může trvat déle. To znamená, že pokud vypijete kávu v pozdních odpoledních nebo večerních hodinách, skutečně to může ovlivnit váš spánek. Na druhou stranu, pokud kávu pijete převážně ráno a dopoledne, pravděpodobnost narušení spánku se výrazně snižuje. Zde záleží na tom, jak váš organismus kofein zpracovává.

Pokud jste citliví na kofein nebo máte potíže se spánkem, omezte konzumaci kávy v pozdních hodinách. Ideální je vypít poslední šálek kolem poledne až 14. hodiny, aby měl organismus dostatek času kofein zpracovat. Pro ty, kteří mají rádi kávu večer, může být řešením káva bez kofeinu, která nabízí plnou chuť bez rizika narušení spánku.

4) Kvalitní káva je kyselá

Existuje představa, že pouze kyselá káva je znakem vysoké kvality a dobrého zpracování. Pravdou však je, že kyselost není jediným měřítkem kvality kávy. Naopak, kyselost může být často špatně interpretována jako hořkost nebo trpkost, což je důsledek nesprávné přípravy nebo zpracování kávových zrn.

Kyselost v kávě může být žádoucí, ale záleží na způsobu zpracování zrn a osobních preferencích. Vysoká kvalita kávy se pozná nejen podle kyselosti, ale také podle komplexnosti chutí, vyváženosti, sladkosti a textury. Káva má přirozeně kyselý charakter díky přítomnosti organických kyselin, jako je kyselina chlorogenová nebo kyselina jablečná. Nicméně, extrémně kyselá chuť může být znakem nedostatečné pražení nebo nesprávné přípravy.

Kávy z různých oblastí světa mají své specifické chuťové profily. Například kávová zrna z východní Afriky (např. Etiopie nebo Keňa) mají zpravidla ovocnou a květinovou kyselost, zatímco kávy z Jižní Ameriky (např. Brazílie) bývají sladší, jemnější a méně kyselé. To, co považujete za „kvalitní kávu“, je tedy velmi subjektivní a závisí na individuálních preferencích a vkusu.

Kvalitní káva je ta, která má čistou, komplexní a vyváženou chuť. Kyselost může být součástí jejího profilu, ale nemusí být extrémní nebo nepříjemná. Správné pražení a příprava umožňují vyniknout přirozeným chutím kávových zrn, a to bez ohledu na to, zda je káva více kyselá, hořká nebo sladká.

5) Cukr a mléko do kávy nepatří

Milovníci čisté kávy často říkají, že káva by měla být konzumována pouze ve své „čisté“ podobě, tedy bez cukru, mléka nebo dalších přísad. Přidávání těchto ingrediencí prý kazí chuť kávy a snižuje její kvalitu. Tento mýtus vyvolává pocit, že jediný správný způsob pití kávy je černá bez cukru. Ale je to skutečně tak?

Přidávání cukru nebo mléka do kávy je otázkou osobní preference. Cukr a mléko mohou tlumit hořkost a zvýraznit sladkost i jiné chuťové tóny, což pro mnohé dělá kávu příjemnější. Ve skutečnosti může kvalitní káva při správné přípravě nabídnout tak bohatý chuťový profil, že si ji někteří lidé rádi vychutnají bez přísad. Nicméně to neznamená, že přidání cukru nebo mléka je chybou.

Mléko v kávě, jako v případě cappuccina, latte nebo flat white, nejen dodává krémovou texturu, ale také vyvažuje kyselost a hořkost kávy. Proto je takové kombinace oblíbené v kavárnách po celém světě. Dokonce i profesionální baristé často používají cukr, pokud chtějí zdůraznit sladkost určité kávové směsi.

Neexistuje „správný“ nebo „špatný“ způsob, jak si kávu připravit. Pokud máte rádi svou kávu s trochou mléka nebo cukru, není důvod se této praxe vzdát. Káva je nápoj, který si má každý vychutnat podle svých chutí. Klíčem je pouze její kvalitní příprava a výběr čerstvých surovin – čerstvě mletých kávových zrn, kvalitního mléka nebo alternativních rostlinných nápojů. Závěrem lze říci, že pití kávy je především o osobním zážitku. Ať už ji pijete černou nebo s mlékem a cukrem, je důležité, abyste si svůj šálek vychutnali tak, jak to máte rádi.

6) Espresso je kofeinový zabiják

Mnoho lidí má za to, že espresso je ten nejintenzivnější a nejkofeinovější druh kávy, který vás okamžitě „nakopne“ díky obrovskému množství kofeinu. Espresso je často vnímáno jako káva pro „drsňáky“ – malá, silná dávka plná kofeinu, která vás probudí v několika doušcích. Je to ale pravda?

Tento mýtus vychází z mylné představy, že intenzita chuti rovná se vysokému obsahu kofeinu. Pravdou však je, že obsah kofeinu v espressu není tak velký, jak se může zdát. Espresso má skutečně výraznou chuť, ale to je způsobeno způsobem přípravy, při které se z kávy extrahuje více olejů a chutí, nikoliv nutně více kofeinu.

Při přípravě espressa prochází horká voda rychle přes jemně mletou kávu pod vysokým tlakem, což způsobuje, že se do nápoje dostane mnoho chutí, ale ne tolik kofeinu jako při jiných metodách. Přestože espresso má vyšší koncentraci kofeinu na mililitr než například překapávaná káva, obvykle se pije v menším množství (25–30 ml).

Na rozdíl od toho šálek filtrované kávy o objemu 200 ml obsahuje ve skutečnosti mnohem více kofeinu, a to z důvodu delší doby extrakce a většího množství použité kávy. Káva připravená metodou překapávání nebo french press tak může obsahovat dvakrát až třikrát více kofeinu než typické espresso.

Kolik kofeinu obsahuje espresso?

V průměru obsahuje jedno espresso (25–30 ml) přibližně 60–80 mg kofeinu. Pro srovnání, standardní šálek překapávané kávy (200 ml) může obsahovat 80–120 mg kofeinu, a někdy i více v závislosti na způsobu přípravy a množství použité kávy. To znamená, že espresso vás „nakopne“ především díky své silné chuti a rychlému působení, ale pokud jde o celkové množství kofeinu, často zaostává za jinými metodami přípravy kávy.

Jak si tedy espresso vychutnat?

Espresso je skvělou volbou, pokud hledáte rychlou a intenzivní dávku kávy. Díky menšímu objemu a bohaté chuti ho můžete pít i vícekrát během dne, aniž byste přijali nadměrné množství kofeinu. Pokud máte rádi silnou chuť kávy, ale nechcete to přehánět s kofeinem, může být espresso skvělou volbou.

Závěr

Káva je komplexní nápoj s bohatou historií a mnoha zdravotními benefity. Přesto kolem ní koluje řada mýtů, které mohou vést k mylným představám o jejím vlivu na zdraví. Jak jsme si ukázali, káva nemusí být v rozumném množství škodlivá – naopak, může být cenným zdrojem antioxidantů a látek podporujících zdraví srdce a cév. Klíčem je umírněnost a poznání vlastního těla, protože každý na kofein reaguje trochu jinak. Nenechte se tedy ovlivnit mýty, vychutnejte si svůj oblíbený šálek kávy a řiďte se tím, jak na vás káva skutečně působí.

¹Grandjean, A. C., Reimers, K. J., Bannick, K. E., & Haven, M. Caffeine intake and hydration status: a review. Journal of Human Nutrition and Dietetics, 2000, 13(6), s. 419–430. ISSN 0952-3871. DOI: 10.1046/j.1365-277X.2000.00250.x.

²Mesas, A. E., Leon-Munoz, L. M., Rodriguez-Artalejo, F., & Lopez-Garcia, E. The Effect of Coffee on Blood Pressure and Cardiovascular Disease in Hypertensive Individuals: A Systematic Review and Meta-Analysis. American Journal of Clinical Nutrition, 2011, 94(4), s. 1113-1126. ISSN 0002-9165. DOI: 10.3945/ajcn.111.016667.

³Wu, J. N., Ho, S. C., Zhou, C., Ling, W. H., Chen, W. Q., & Wang, C. L. Coffee consumption and risk of coronary heart diseases: a meta-analysis of 21 prospective cohort studies. International Journal of Cardiology, 2009, 137(3), s. 282–291. ISSN 0167-5273. DOI: 10.1016/j.ijcard.2008.06.051.

⁴Smith, A. The Psychopharmacology of Caffeine. In Human Psychopharmacology, 2002, 17(2), s. 185-188. ISSN 1099-1077. DOI: 10.1002/hup.398.

 Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět na mail korektura@brainmarket.cz. Děkujeme!